Zlatý potok 2005, 3.běh

Deníček
 

Úterý 23.8.05

Ráno je vydařené, je oblačno, rozcvička, snídaně a hr na program.

Sledoval jsem Hakissáci - 7 oddíl si bere luky a asi jde lovit lukem vysokou, 5 a 6 oddíl tvoří velkou skupinu navlečenou do maskáčů a odchází si to rozdat na paintball, 8,9, a T dostávají úkoly a jdou na výpravu do Králík...1 oddíl hledá rozmístěné lístečky po lese - tzv Rej číslic, a potom připravuje ohníček na večer, 2 - hraje čelovku, a hru pohádkové postavy, 3 podleha houbové mánii a odmítla dělat cokoliv jiného než sbírat houby - oni se totiž nehledají ale skutečně sbírají...jen škoda že nesmí do kuchyně. 4.hraje Senát, Siamská dvojčata a Maršála a špiona, 5 a 6 hraje paintball a loví zločince.

Polední klid je pro dospěláky velmi aktivní. Zasedá totiž rada pro přípravu úplně nové celotáborové hry Dědictví. Po svačině vše propuká. Tábor je rozdělen dle barev. Dále se z nejstarších oddílů určuje otec a matka rodiny, k nim se přiděluje zbytek tábora jako děti . Rodin máme cca 20.

Dovídáme se že bohužel skonali úkladnou rukou otcové našich 3 princezen, projevujeme smutek, ale současně se dovídáme že po nich zůstalo slušné jmění v penězích - smrcích a ve stádu  velbloudů. Je však třeba urychleně sbalit svoji rodinu a vydat se urychlenou cestu zpět k notáři. Protože však práva všech rodin jsou stejná, na nejlepší podíly si šáhnou rodiny, které budou rychlejší.

Rodiny dostávají plán trasy - mapu a dopis v morseovce, kde je psáno, že rodina musímít sebou 2 kufry ( prázdné) 1 batoh, 1 karimatku, 1 spacák a každý šátek.  Kdo neuměl morzeovku, mohl si ji koupit za 5 smrků , kdo neměl šátek mohl si jej zakoupit za smrky taky. Na závěr dopis posílal vybavenou rodinu na letiště. Zde se předložil pas, rdina předložila předměty, které musela mít sebou, proléz turniketem - zavěšená pneumatika, a hurá dál - k bazénu, kde se rodina dovídá, že jim utekl pes, spadl do bazénu a bylo třeba jej zachránit.  Pes=PET flaška se šňůrkou. Zpravidla otec se svléká rychle do plavek a skáče zachránit cenného člena týmu. Záchrana se daří, a táta se suší a celá skupina se hrne k podzemnímu tunelu, kde je vlakové nádraží a vlak - rodina musí projít podzemní tunel s mělkým potokem pod nohami ( někteří otcové berou nejmenší děti do náruče...) Bohužel nejmenší dítě cestu nevytopeným vagonem nevydželo a onemocnělo, proto další cesta rodiny vede na ošetřovnu, kde se rodina svléká do spodního prádla dítě obléká do odloženého šatstva ostatních , bere dítě do náručí a spěchá do sanatoria - stanu. Zde je již dítě vyléčeno a všichni si oblékají své věci zpět na sebe . Rodina dostává hlad. Proto jde na tržnici ale dorazí pozdě a všude je tma. Všem kromě otce se zavazují oči a otec musí z jednoho místa rodinu navigovat aby prošla 4-mi metami. Pokud se daří zase se chce čurat psovi - je čas navšívit zvěrolékaře Hakisse, který udělá do psa malou dírku a nejmenší dítě musí psa vyvenčit - vymačkat vodu dírkou z PETky. Odtud vede cesta dál k propadlému mostu přes řeku ( prolézačky, kde musí všichni bez bot přelézt, děti však nesmí došlápnout a rodiče musí vše přes pomyslnou rozvodněnou řeku přenést -cca 15m bagáž i děti. Když se podaří, následuje disciplína Plíseň v botě - zde si všichni členové mění boty - nikdo nesmí jít ve svých, a protože cizí botky smrdí, musí si každý nasadit plynovou nebo paintballovou masku, uf jde to urá na konci d svých bot, jenže na nás zaútočily pouštní zmije - rychle je třeba je zlikvidovat dobře mířenou ranou tenisáku ( do kýble). Rodina má jen 3 pokusy, pokud se netrefí ani jednou, musí počkat a dát přednost rodině za sebou. No a protože jsou všicni unaveni a nožičky bolí, únava se nejlépe projeví , když se členové rodiny svážou nohama k sobě, takto vytvořený jedinec se jen pomalu hýbe, téměř jen plazí k notáři který převezme pas proti poukazu do banky na odměnu.  Rodiny na prvních místech žasly na výškou dědictví, prý kdyby to věděly makaly by ještě víc... Samozřejmě každé stanoviště je obsazen dospěláky, kteří hlídají regulernost hry, kontrolují vybavení rodiny, a zapisují splnění do cestovního pasu.

Hra je super, asi překoná v oblibě dosud hrané bojovky...

Večer nás čeká po nástupu opékání buřtíků na oddílových ohýnkách, jenže se nemilosrdně zatahuje. Oddíláci mají příkaz ohníčky rozdělat co nejrychleji s prioritou nakrmit děti. To se na konec na mžení daří, mezitím propuká děšť. Oddíly šla vybaveny, vytahují pláštěnky likvidují ohníčky a jdou zpět do tábora. Večerní déšť  doplňujeme zmítačkou v hangáru.

Ještě bych chtěl něco prásknout z táborového života:

1 . věc nepříjemná - bohužel neminul nás úraz - hoch David K. z Hakissova odílu si velmi nepříjemně zlomil kotník, dnes je již v mateřském Brně , kde podstoupil zákrok. David patřil v oddíle k oprám veoucího, je to skvělý charakterní kluk a chtěli bychom ho z tábora moc pozdravit a popřát urychlené uzdravení.

   2. Dospěláci na táboře pro zpestření tábora již od prvního dne zavedli jen pro sebe vnitřní hru „Na upíra", která se má hrát tak aby si děti ničeh nevšimli. Při poradě se losuje jeden upír a jeden blade. Ostatní jsou lidi, nikdo o druhém neví co je zač. Upíři se snaží kousnutím do krku (bez krve!!!) zlikvidovat lidstvo a z lidí udělat upíry. Lidé mají obranu jen přítomnost dětí. Mezi nimi je však jeden blade, který může mít centrofix a čarou na ruku upíra likviduje. Je to bezva hra, budící až paranoiu, kdy se všichni podezřívají navzájem. Lidé se brání pouze fyzicky, ale většinou je přesila upírů udolá.

Středa  24.8.05

Ráno drobně prší. Je mlha, některé oddíly zaspávají budíček i rozcvičku. Během snídaně se řeší alternativa programu, ale nakonec protože pouze začalo drobně mžít, všechny i s protesty vyháním do lesa dělat nějakou činnost, hry apod. Nejmenší oddíly 1-4 stíhají si zahrát odkládaný Pohádkový les, připravovaný T-čkem. Ostatní tahají v bednách a krabicích jehličí abychom si vysypali zabahněné cesty. Rozdělává se oheň , který má 2 blahodárné účinky - psychický a tepelný. Mžení ustává a já jsem rád , že jsem nepodlehl prosbám línějších , kteří chtěli zůstat v táboře. ( zůstat v táboře - v místnosti se samozřejmě dá, ale po nějaké době furt jen v místnosti začíná apatie, a depresivní stavy. A co potom kdyby déšť měl pokračovat delší dobu...) 5 - hraje Maršála a špiona, objevuje potok, staví lodě pouští je po toku a potom je zase stíhá letectvem a potápí...6 nejdříve pomáhá a přináší jehličí na chodníčky, pak hraje oblíbenou čelovku a nakonec si zcela volně povídá s Martinem.7 - taky přináší jehliči, potom spolu s 9 oddílem hraje skvělou hru Slepice a vejce. 8. uklízí následky deště - uklízí sruby a čistí karimatky a nakonec odchází d lesa sledovat Pohádkový les. 9 - viz 7 navíc se potom proti příkazu jít ven, nebo do lesa mistrně zašili do hangáru ( proklouzli mi) a zahráli si strategickou hru diplomacie.

Polední klid již probíhá bez deště , ale je stále pošmourno a nejisto.

Odpoledne 1 oddíl dohrává dlouhodobou hru 3 svitky na jejímž konci kluci nachází klíč od tajemné truhlice a s velkou slávou ji otevírají. Jaké je jejich překvapení, když v truhlici nachází pro každého zmenšený model starověké křesadlové pušky - určitě spíš čekali nějaké kokino, a toto předčilo jejich očekávání. 2 oddíl má podobnou akci, oddíl se vydává na připravené stopování lupiče, samozřejmě uspěšně,3- hraje v lese hru , při které hledá rozmístěná čísla různých hodnot a zbytek času doplňuje drobnými hrami. 4 a 5.-Odchází do Králík, kde hrají dědeček měnil až vyměnil. Když jsem u těch Králík - včera jsem zapoměl napsat jednu úžasnou věc, stalo se to když v Králíkách byl 8,9,T oddíl a oddíláci vymysleli úplně novou úkolovku - museli sehnat co nejvíc domorodců, kteří by jim přišli na čas odchodu z Kralického náměstí zamávat! No a co byste řekli, video záběry dokazují, že kolem našich oddílů skutečně stál hlouček různorodých lidí a opětoval mávání našich táborníků... skvělý pocit!!!

6 a 7 má taky výpravu do Králík, ale bere to přes rozhlednu, odkud se pokouší pouštět předměty na padácích. Potom v Králíkách obchodují.

8.oddíl hraje karavany - aneb Starwars, 9staví oheň - příprava na poslední soud, který proběhne při táboráku v pátek, T-dělá Pohádkový les.

Večer probíhá finále Sultánova všeuměla do kterého se probojovali Míša Cinková, Malý pívo, a Army-Klaus. Soutěž probíhá v karaoke, volném zpěvu jedné z táborových písní a  volnou disciplínou. Vše je provázeno jako vždy skvělými moderátory Paviánem a Týnou, a soutěž je prošpikována kulturními a zábavnými vložkami. Protože nám zbývá čas pouštíme ještě kino - animovanu pohádku 3 mušketýři, sice musíme prodlužit večerku,ale nevadí.

Jo a furt neprší!

Čtvrtek 25.8.05

Je krásné ráno. Na trávě je sice rosa, ale slunce se probírá a nabírá síly. Dole pod námi se válí mračna. Máme potvrzeno , že v Hradci máte pošmourno a prý snad i prší. Je nádherná inverze a ta tady nebývá tak častá. Slunce opět vlévá všem do žil novou sílu a optimismus (ne že bych jej neměl). Je to pro nás moc důležité, protože již včera jsme měli večer dělat náročnou a na počasí závislou akci - výpad. Protože bylo večer ještě mokro, odložili jsme to na jediný možný rezervní termín a to je na dnes. Více než polovina tábora by měla v noci sbalit saky paky a odejít po stopách lupičů. Na konkrétním místě by se měli zasídlit objevit truhlici, přespat, ráno uvařit snídaní ( tedy jen čaj-ostatní naleznou na dohodnutém místě) a na oběd se vrátit . Ale předbíhám,uvidíme co nám dovolí počasí. Teď je 9 hodin, všechny oddíly odkřepčily mim tábor na hry a my jdeme připravovat materiál a podmínky na výpad.Tak ahoj...

 Jo mimochodem, připravil jsem vám na rozcestníku nový odkaz - Hlášky z Hlavasárny a odjinud - není tam toho mnoho ale stojí to za to...

Takže 1 oddíl je v lese hraje Džungli, potom je na průzkumu krmelce a hraje si tam na ponorku a její dobývání ,  2 oddíl je v lokalitě zemljanky, a učí se dovednostem jak přežít, potom si dává úkolovou hru. 3 - táboří u krmelce a pak se přidává k 1 oddílu a přijímá hru s ponorkou.

4 a 5 hrají Evoluci, potom Tudy cesta nevede. 6 a 7 hrají karavany anyb Starwars, 8 a T reprodukují bitvu Angličanů proti Skotům a potom slepice a vejce. 9 připravuje louče, hraje mafii, bojuje o šátek...

Odpoledne začíná celotáborový program - a začínáme vánocemi, 1 oddíl ozdobil vánoční stromeček, zpíváme 3 koledy a potom je již rozdávání dárků. Ne každý si však něco připravil pro kamarády , proto jsou vidět různé skupinky, někdo postával, jiný přál k vánocům a támhle si vyměňovali dárečky...

Však i tento program končí a začíná serie závodních her tří barev - nebudu je snad ani popisovat, dám prostě ve fotkách na stránky a uvidíte jak jsme se bavili. Hry končí turnajem v přetahování lanem ( dle barev, ale dělíme děti ještě na mladší a starší). Vše organizujeme hlavně proto, abychom ukousli co největší časový koláč z odpoledne, na které je plánována Dvohodinovka naruby. Chaos a anarchie v tomto programu vládne táboru, předáváme totiž velení a vládu nad táborem do rukou dětí a z nás se stavají děti. Nemusím podotýkat , že je program nadmíru oblíbený, proto přestože jej my dospělci nesnášíme, děláme jej. Děti jsou většinou pěkní tyrani, kteří mají představu, že budeme klikovat, skákat na povel do bazénu a vůbec konat vše co si na nás vymyslí. Každý v tom  už po zkušenostech manévruje sám. Mýval například vylezl s plným pytlem prádla na konstrukci skluzavky a dožadoval sa vyprání prádla od „vedoucích" s tím že je pokakané, a že to sám neumí. Najednou u něj nkdo nebyl... Pavián se chopil kytary, jiný se dožadoval programu v lese,  no nakone jsme přežili. I hned po nástupu , kdy jsme opět pevně převzali vládu nad táborem, zvu vítězku všeuměla - Míšu Cinkovu + lidi podílející se na chodu této hry na večeři na smažák... Mezitím se v táboře připravuje kino ( ani nevím přesně co - něco o žralokovi...). Máme totiž mc práce , sledujeme meteo snímky , typujeme počasí, protože chystáme vrchol celotáborové hry - tzv. Výpad . Přestože nic není jisté - a věřte že ještě kolem půlnoci honíme družicové snímky... nakonec se rozhodujeme vrchol ry dětem věnovat.

Kino končí a do kina se vplíží boxerka Méďa, celá olepená plakátem s nápisem „jsem tajný agent a nesu vám informaci". Skutečně pod obojkem se jí ještě klimbá zapečetěná zpráva:

 

 Dopis pro princezny a jejich karavany

 

Od tajného agenta, příznivce sultána

 

Z pověření nejjasnějšího sultána Áliho, který ovládá podzemní a tajné zpravodajské sítě se mi podařilo zjistit , že stíhaní zločinci dosáhli oblasti CRYDEE stejně jako vy a  jsou utábořeni nedaleko Vás, v roklině na kopci jménem Nočník.

Protože však hodlají v nejbližší době opustit i toto město a nikdo neví , kterým směrem se budou ubírat je jasné, že se nám asi ztratí a tím zmizí i lampa v nenávratnu...

Myslím, že máme jedinečnou možnost zaútočit na ně dnes večer, vzhledem k tomu, že jsou stejně jako vy unaveni a zřejmě budou chtít na Nočníku přenocovat. Jsou však velmi opatrní  a velmi tišší. Bude nutno postupovat pod rouškou tmy a za naprostého ticha.

Vyznačil jsem vám i nejjednodušší cestu - musíte se dát z vašeho ležení směrem k lesu - mostek na černé cestě vpravo - k cizímu táboru- jím opatrně projít - pozor mají zde své zvědy - proto velmi tiše a proplížit!!, dále po asfaltce dolů a za starým stavením , ještě před vlekem doleva do kopce. Již byste měli vidět barevné záblesky , ty by vás měly dovést dále až k nim.

 

Buďte však připraveni - připravte se na noc , kterou byste mohli strávit v lese, za nehostinných podmínek, vezměte vodu, přikrývky, a věci na táboření...

 

Mnoho zdaru, nepátrejte po mě

 

Příznivce sultána Áliho

 

Ihned organizujeme trestnou výpravu,které se účastní 3,5,6,7,8,9 a T oddíly, pod vedením princezen. Trasa je jasná , předem připravená, vyznačená bludičkami ( elektronické blikající svítilničky), princezny jsou vybaveny spojovou technikou - mobily, vysílačky, a kolem 22 hodiny v hluboké tmě celá skupina vyráží. Ne každý však z výše uvedených oddílů se může účastnit, vyřadili jsme nastydlé táborníky a pár kteří se báli, byla tam také jedna osoba,poměrně problematická, která by mohla morálku výpravy rozložit, proto ani jí nabylo dovoleno se výpravy zúčastnit. Tak karimatky, spacáky, pláštěnky, celta, brambory, toaletní papír, baterky, nože, dobré oblečení, voda... to vše členové výpravy museli připravit za 25 minut. Jsou v škou , ale všem jiskří oči vzrušením z nečenkaného dobrodružství. Podotýkám výprava jde bez dospěláků. My si ji sledujeme způsobem, o kterém oni nevědí.

Kolem 23 hodiny víme, že výprava dorazila na místo, že zde lupiče nenašla, ale našli tajemnou bednu, uzamčenou třemi zámky - zeleným, modrým a žlutým...

Teď již jen oheň, a připravit nocování.

Noc pro mě probíhá nervózně, protože neustále čekám zprávu z vysílačky ležící vedle mě. Podvědomě poslouchám jestli neuslyším bubnovat déšť. V noci se zdvihl vítr. V roklině na Nočníku to muselo taky pěkně hučet...

Pátek 26.8.05

Spal jsem až do rána, nic můj spánek nepřerušilo, jsem rád že jsem se rozhodl pro akci, teď by mě opačné rozhodnutí mrzelo.

Zbytek tábora snídá, po snídani beru proviant a vezu jej na dohodnuté místo. Z vysílačky vím, že komando již poslalo pár lidí pro proviant, chvíli čekám, že je uvidím a pak jedu zpět do tábora.

Nevím jak proběla noc v improvizovaném táboře na Nočníku, nevím ani jek vypadalo ráno. Jistě však bylo mnohem volnější  a z vlastních zkušeností si to dovedu snadno představit. Vím ale, že jak se skupina probudila musela si všimnout třech fáborků - barvy modré, zelené a žluté. Snad je napadlo po nich jít a na jejich konci nalézt obálku s klíčem žlutým , mdrým a zeleným. Nevím, to se však dovíme před obědem, v čase předpokládaného návratu výpravy domů....

Jo a zapoměl jsem na jednu věc, kdo budete chtít :

--dvd s filmem Záhada pouště Takli Makan + filmem o fimu (150.-)

--cd s filmem Záhada pouště Takli Makan bez filmu o filmu ( 100,-)

--Cd s táborovými písničkami - (50,-)

--cd s táborovými fotkami ( 20,-)

Vše by mělo být k dispozici u autobusu u Hakisse a Mývala

Dále Mýval bude připravovat nový film sestříhaný z táborových záběrů- Byli jsme v poušti Takli Makan - kontaktujte přímo jeho na : ja.necas@seznam.cz - prý bude někdy kolem říjen-listopad 2005 - platí i pro 2 turnus

A tady jsou nějaké naš noviny (omlouvám se za zpoždění):

 

   Pouštní kurýr č. 4

Ve čtvrtek odpoledne byl Pouštní kurýr u toho, když se všechny tři karavany rozhodly zanechat bojů, spojily se a pokračovaly společně dál v cestě za lampou. V čele průvodu jely bok po boku tři princezny - žlutá, zelená i modrá. Avšak v Údolí smrti napadly karavanu pouštní zmije a všechny tři princezny uštkly.

V tu chvíli začal pro zbytek karavany boj s časem. Starší muži si vzpomněli, že více než den cesty od Údolí smrti je ukryt starý nomádský recept na protijed proti zmijímu uštknutí. Celý den by však nebohé princezny dozajista nepřežily, proto si jezdci rozdělili trasu na pět dílů. A pak už si začali posílat části receptu na protijed.

Naštěstí se všem karavanám podařilo svou princeznu zachránit. Nejlépe si vedli zelení, žlutí s modrými skončili shodně na druhém místě. Absolutně nejrychlejšími přenašeči informací se ukázaly být zelené jezdkyně ze čtvrté karavany, členky Sultánova harému.

Přestože vše nakonec dobře dopadlo, sultána rozesmutnila zpráva o tom, že se všechny tři mladé dívky ocitly v ohrožení života. Jeho věrný vezír Babá proto večer vyhlásil soutěž o Sultánova všeuměla, který by dokázal sultána potěšit.

Do soutěže se přihlásilo šestnáct odvážlivců, kteří v prvním kole museli zazpívat píseň bez doprovodu. Hodnotila je pečlivě vybraná porota, v níž zasedli vezír Babá, eunuch Alíbabá ze sultánova paláce a členka sultánova harému Políalíbabá. O osmici postupujících rozhodl hlas lidu, výsledky doplněné fotografiemi soutěžících najdete ve zvláštní příloze našeho listu.

 

Pouštní kurýr č. 5

Po víkendové odmlce se vám opět hlásí Pouštní kurýr s nejčerstvějšími informacemi. V uplynulých dnech podstoupily karavany nejednu těžkou zkoušku a podařilo se jim přejít velký kus pouště v cestě za kouzelnou lampou. Pouštní kurýr byl u toho, aby obyvatelům Velké Keshe zprostředkoval co nejpodrobnější zpravodajství.

V sobotu v dopoledních hodinách dorazily všechny tři karavany k boudě, jejíž majitel vlastnil šest velbloudů. Slíbil, že je rozdělí podle toho, která karavana mu přinese nejvíce modrých perel. Zvítězili těsně zelení, ale ani druhé dvě karavany nepřišly zkrátka.

Odpoledne se přihnala písečná bouře, která trvala den a noc. Když se konečně utišila, všechny tři karavany s hrůzou zjistily, že žádný velbloud bouři nepřežil. Každá karavana se rozdělila na několik menších skupin a ty se pak na vlastní pěst vydaly hledat nové velbloudy. Hledači museli najít a poskládat dohromady části zprávy, která je k velbloudům dovedla. Nejlépe si vedli opět zelení.

V pondělí dorazily všechny tři karavany do oázy, kde chtěly nabrat nové zásoby vody. Bohužel, prchající lupiči oázu vypálili a studny zasypali. Proto bylo nutné, aby si každá z karavan vystavěla nový vodovod. Tato výstavba se však opět neobešla bez bojů. V boji a výstavbě akvaduktu si nejlépe vedli žlutí, nejmalebnější okolí vodovodu měli modří.

Večer se v sultánově paláci odehrálo další kolo soutěže o Sultánova všeuměla. Sám sultán Áli předvedl soutěžícím, jak má vypadat zpěv karaoke a všech osm soutěžících se pak pokusilo co nejlépe úkol splnit. Dívky se také pokoušely okouzlit sultána břišním tancem, kluci mu zase předvedli, jak dokáží smlouvat. Hlas lidu poté rozhodl o třech soutěžících, kteří postupují do velkého finále. Výsledky hlasování opět najdete v mimořádné příloze našeho listu.

 

Pouštní kurýr č. 6

V úterý se naše tři princezny doslechly, že zatímco jsou na cestě, jejich otcové byli doma zavražděni. Na všechny tři karavany dolehl zármutek, zmírněný jen nepatrně zprávou o obrovském dědictví, který po zavražděných panovnících zůstal. Toto dědictví dokonce zahrnovalo několik velbloudů, tak vzácných pro karavany při přechodu pouště.

Protože však zavraždění panovníci nezanechali žádnou závěť, která by určila, kolik která z pozůstalých rodin získá, musely se tyto rodiny pro dědictví osobně vypravit. Začal závod s časem - kdo dřív příjde, ten dřív mele.

 Při cestě zpět je však čekal nejeden nelehký úkol. Museli například zachránit topícího se psa, uzdravit nemocné dítě, přejít přes stržený most nebo se dokonce utkat s pouštní zmijí. Nakonec se však všem rodinám podařilo dostat se včas k notáři Dr. Halíbelízelí a převzít od něj dědictví.

 

Je pondělí , a já dopisuji deníček, Je vlastně po všem , vše je za námi a děcka už máte doma.

Proto budu pokračovat jen velmi heslovitě - v pátek odpoledne se uskutečnila bitva 3 princezen o právo otevřít truhlu. Bitva byla velmi zajímavá, strategii nejlépe nacvičili modří, a také po zásluze zvítězili. Princezna modrých tedy otevřela truhlu a objevila - LAMPU - jaké překvapení!!

Ještě dnes ji zavěšujeme na své místo a před nástupem vzýváme.

Večer je velmi neoblíbený program pro vedoucí a to Poslední soud u ohně. Počasí nám přeje a tak se vše zvládá již na 1. pokus. Vše měly na starosti holky z 8 oddílu a musím říct že o nás věděly úplně vše - jako by měly mezi námi svého člověka, že Týno??!!Nejvíce se bál Pavián a to že bude muset obléct tanga... ani nevím proč by to mělo někoho napadnout a proč zrovna tanga - Mývale??!! Hk, nakonec tento trest nedostal nikdo. Tresty byly však hodně nové a originální, rozhodně pobavily. |Fotky jsou na táborovém cd s fotkami.

Sobota je ve znamení klidného dopoledne, kdy si oddíláci naposledy hrají s oddíly nejoblíbenější hry, ale taky dělají testy co děti bavilo, co méně.

Odpoledne propuká jarmark,kde mají táborníci možnost utratit své naspořené smrky,stánky jsou jako vždy rychle zlikvidovány, dále dobře funguje kadeřnice, hospoda,  Tánina prodejna skvělých buchet, méně prodejna buřtíků - je celkem teplo.

Kolem 16:30 začíná dražba cenností oddíláků (draží se např. placky vedoucích, osobní hadí hlavy některých pánů vedoucích, přihazujeme i pár cd. Je skvělé opět pozorovat klany a gangy , které vzájemně soupeří a ten, který předmět. Peníze se přelévají ze strany na stranu...

Nástup je rozloučením tohoto turnusu s táborem. Děkuji také tvůrcům filmu, kteří se zde všichni 3 sešli, všem praktikantům, oddílákům a kuchyni. Naposledy voláme táborový pokřik až šišky padají.

Večer se koná zmítačka. O ní toho moc nevím protože musím sbalit tábor. Naštěstí táborový materiál nebalím sám, mnozí mě pomáhají.

Neděle  - balení , úklid. Každý oddíl má své rajony, své prostory za které ručí. Autobusy přijíždějí o něco dřív a málem nás zastihly nepřipraveny. Většina je hotova, jen holky co měly na starosti během tábora úklid - Lucka a Lenka naskočily do autobusu na poslední chvíli s ještě mokrýma rukama.

Ale zvládlo se to.

Zůstávám na táboře sám...

Vše ještě musím předat majitelům tábora.

Opět vše dopadá dobře, domlouváme se na příštím roce, sedám do přetíženého auta a pomalu, unaveně jedu domů....

 

Sobota 20.8.

Ráno nás budí opět veselé sluníčko a sleduji jak nejmenší kluci statečně hopsají v rámci rozcvičky do bazénu. Je to velký kontrast s některými za starších oddílů, které naopak kdyby mohly , kožich by na sebe ještě navlékly... Po snídani Radka odváží 3 oddíl kluků - Paviánovce do Králík  na historické střetnutí armád ze 2 světové války - přitom mi odírá mé skvělé auto - (není někdo z vás lakýrník???) . Naopak  zbytek tábora se dovídá že karavany narazily na pouštní město, které má naprodej celkem 6 velbloudů a je ochotno je prodat. Jako cenu si stanovilo modré perly... - je jasné že valíme do lesa na borůvky, protože Táňa již má připraveno těsto na její super buchtu . Nejhůře se daří modrým - ale huby mají taky modré... - nasbírali nejméně, žlutí se zelenými se naopak neustále přeskakovali, nakonec vyhráli zelení .Před oběděm se většina oddílů stihla vykoupat. Teď jsme po obědě, měli jsme skvělou fazolovou polévku a Tánino filé, (už voní buchta...), malé holky - 2 - se protáhly bazénem  a je kliiid. Rychle kafe, nejnáročnější hra tábora je před námi - už ji mám připravenu, tak vám sem dám pár částí hry k luštění:

Dopis 1:

.../.-../---/...-/-./../-.-//-./.-/.-.././--../-././-/.//-./.-//--/../.../-/.//...-/-.--/--../-./.-/-.-././-././--//-./.-//

-../.-./..-/...././/...-/./.-../-.-/.//--/.-/.--././/--.././/-/.-./..//-.-././.-./...-/./-./-.--/--//-.-/.-./../--.././--///

-.-//--/-./.--././/-././--/..-/.../../-/.//.---/../-//...-/.../../----/-./..///-.-/.//.../.-../---/...-/-./../-.-/..-//--/..-/.../../-/.//.---/../-//...-/.../../----/-./..//.--./---/..../.-./---/--/.-/-..////

A  b  c  d  e   f   g  h   ch   i j   k   l m   n   o   p   q r s     t u v w   x   y   z

 

A máte seřazena slova po sobě:

11,4,5,21,5
27,1
19,22,3,5
20,14,5,19,5,14
13,16,14
1
16,2,5,11,4,5,21,5
11,5,11
27,17,19,1,23,1
15,1
13,1,15,16
27,1,23,5,20,21,5
13,5,8,3,10,8,16
27
23,1,20
4,16
20,5,4,1,12,22
1
12,13,1,4,12,26
1
15,5,9,5,11,21,5
11,5,11
17,19,5,19,22,3,12,16,23,1,21
15,1
4,19,22,8,16,22
20,21,19,1,15,22
3,5,20,21,16,22
20,5,2,5,19,5
4,16,17,10,20
20
15,5,11,14,5,15,20,10,14
3,10,20,13,5,14
21,5,15
2,22,4,5
23,1,20,10
16,4,14,5,15,16,22

 

Hra se jmenuje V ohrožení života a zde je motivace:

Již týden zuří krutá a nemilosrdná pouštní písečná bouře. Písek je všude, dostal se nám nejen do očí ale i do nejrůznějších tělesných otvorů... Jen když si potřebuje člen karavany odskočit, je toaletní papír horší než smirkový...  

Téměř nic nevidíme a další postup je vyloučen. Není vidět ani na krok. Dnes ráno se však bouře zklidnila a my mohli přivítat chvíli klidu. Nebylo to však dobré rozhlédnutí kolem nás. Všude jen hromady písku ze kterého trčela zavátá výzbroj a výstroj. Vše budeme muset důkladně vyčistit a vyklepat od prachu. Jenže...! Co to???!!! Tam kde jsme měli zaparkované velbloudy se na nás smějí jen písečné duny a mírný pouštní vítr se vysmívá našemu překvapení...

Stopy jsou zaváty...

Pokud urychleně nedostihneme naše velbloudy, je karavana odsouzena nejen k nezdaru ale i k neslavné smrti. Proto seberte poslední zbytky sil a vydejte se ulovit svého velblouda!

Jak se hra hraje a nakonec hrála , popíšu později, vše je připraveno a je to úplně jinak než jak ji hrál 1 i 2 turnus.

Jo budu rád když někdo z rodičů dokáže vyřešit výše uvedené šifry a texty a napíše mi řešení...

Tak a tady jsou pravidla:

Hra je  rozdělena na 2 etapy: bojovou a úkolovou, které na sebe navazují. Tábor byl rozdělen na 3 základní barvy - žlutá , zelená, modrá a ty potom rovnoměrně na  12 skupin. V  každé skupině byl oddílák, praktikant, všichni, pár návštěv  a po jednom zástupci z každého oddílu.Skupiny měly obličeje pomalovány svými barvami a speciálními znaky a byly rozptýleny do kruhu po lese. Každá skupina nese 3 lístečky s informací typu:   „credula / 23,1,10,20" - tyto lístečky budou umístěny viditelně,připínákem na strom  dosahu cca 10m od hlavního stromu skupiny . Válečníci mají na rukou fáborky - to jsou životy, které se při boji strhávají (každá skupina měla přesně dané množství fáborků). Každý strom-skupina navíc má právo z nejmenšího táborníka vytvořit jednu tzv dělovou kouli, která byla nezničitelná a mohla pobíhat jen v těsné blízkosti slov a hl. stromu a pouhým dotykem mohla likvidovat nepřátelské válečníky.

Cílem bylo zjišťovat uvedené kombinace slov z cizích lístečků a tyto zaznamenávat. Jakmile bylo dosaženo minimálně počtu 30 slov a byl získán alespoň jeden metr fáborků - životů cizích barev , mohla skupina otevřít zapečetěný dopis, s informací kde se nachází překladový slovník - viz výše morzeovka. Text jednotku posílal k mapě do tábora , kde bylo vyznačeno místo se slovníkem Tam se měla skupina vypravit a cizí slova přeložit. Navíc ve slovníku byla slova očíslována a mohli jste správně složit ( co do pořadí ) informaci danou čísly - viz výše. Napsaná abeceda pod morzeovkou pomohla při řešení šifry a dala informaci s dalším úkolem. Ten již byl při této hře poslední, posílal jednotku do lomu, kde byla zavěšena lana - tenké s navázanými obálkami s čísly a nad ním silné horolezecké na které se musel lehčí jedinec komanda zavěsit ( v sedáku) , sjet dolů a doručkovat k dopisům. Mohl si vybrat obálku s nejnižším číslem, ve kterém byla odměna - velbloudi.

Hra byla vrcholem tábora co do složitosti, nároku na fyzické síly i inteligenci a nyní již budou následovat hry jednodušší. Ještě musím podotknut, že žádný oddílák,praktikant a dokonce aní zástupce Jarda neznal obsah hry - a bylo řečeno, že mohou hrát naplno a skupinu skutečně vést včetně zapojení vlastních znalostí a zkušeností. Absolutorium si zasloužil zejména Hakiss, který se na hru předpřipravil a po nocích studoval šifry, proto dokázal již nošené informace při bojové části  odhalovat a tvořil z nich slova. Hodně to jeho žluté jednotce pomohlo a zaslouženě těsně před Mývalem a jeho modrými zvítězil. Krutý osud si zahrál s modrým komandem Paviána, které bylo neuvěřitelně rychlé, ale velká a šikovná tábornice VH zahodila či ztratila dopis s morzeovkou, proto ho komando muselo jít hledat, díky tomu skončili až na posledním místě...

Jak jsem řekl, hra stála hodně sil všechny nejen táborníky , ale i nás ale radost z úspěchu byla veliká. Museli jsme odložit nástup a večeře byla podávána ihned při návratu jednotek , které uspěly,  do tábora. Poslední dvě skupiny mi nakonec pomohly zlikvidovat lanovou dráhu , pobrat materiál a do tábora jsme se vrátili v 18:30. Hodinka nám stačila na to dát se do kupy a je tu slavnostní zapálení táborového ohně. Začátek ohně je věnován přečtení rozkazu na další den a vyhodnocení hry. Potom již slovo dostávají táborníci a postupně vystupuje jeden oddíl za druhým a předvádí program , který si nacvičil ve chvílích volna nebo poledního klidu. Sledujeme scénky, hudební produkce, pojízdnou věštírnu a spoustu dalších představení. Potom se ke slovu dostávají kytary, a hrají se převážně známé táborové písničky. Hrajeme také písničky našeho velkého přítele - bývalého oddíláka a pana muzikanta - Jana Honzy Plška. Protahujeme trochu večerku, ale kolem 22 hodiny se již konečně ozývá trubka a večerka je tady.

Neděle 21.8.05

Ráno je krásné! - slunce svítí, a oddíly některých staetčných kluků opět skáčou do bazénu samozřejmě ale hned vidíte jiné ostudy - dnes např. T, nebo nejstarší holky ploužící se  ve svetrech...

Po snídaní začíná program . 8,9 T hrají byrokracii, vede ji byrokratický úředník Mýval a je to síla... děcka tvoří manželské páry a musí se probrat byrokratickými požadavky úředníků až k povolení stavby domu. Jak potom stavby domů vypadají ukážu na fotkách - až je tam teda zase nasypu... Kluci z 1 a 3 oddílu nás ukecali a nyní jsou někde v lese kde hrají paintball ( který kluk by si nechtěl zahrát akčně na vojáky??) Ostatní program Vám doplním později. Tak ahoj a držte nám toto počasí...

Tak a co se teda v tom krásně prosluněném dopoledni dělo?Pár oddílů jsem napsal, ostatní jsou zde: 2 velebí diskotékový hangár, a potom staví stavby  v lese ( pro děvčata velmi oblíbená činnost).4 hraje hru o titul sultánova špeha, 5 - sbírá zlaté doly ( což jsou lístečky z minulé celotáborovky, které zůstaly v lese a takto vlastně připravily prostor  pro další hru, potom kluci ještě zkoumají předválečné bunkry. 6 a 7 hrají obchodně pohybovou hru Burza a o nejstarších jsem psal. V poledním klidu spouštíme do provozu pomocí návštěv lanovku a mnozí táborníci sjíždějí za pomoci horolezecké techniky do bazénu - něco musím nafotit...

Jenže v průběhu poledního klidu se strhává prudký déšť a potoky vody se valí z kopců a po silnici dolů. Nám to narušuje program a proto stahujeme tábor do hangáru , kde se promítá Harry Potter 3. Nástup je však již bez deště a tábor se po večeři připravuje na zmítačku. Mnozí vedoucí a praktikanti zde přichází zvláštně ustrojeni do temných barev a jejich obličeje jsou nezvykle bledé. Ano! Chystá se totiž nepovinná hra ples upírů. Každému, kdo chce hrát, rozdávám pas, ve kterém je uvedeno jeho jméno a jestli je člověk nebo upír (upírů je jen 10%). Hra spočívá v tom že vzájemně si sympatické páry se mohou rozhodnout že se chtějí políbit a mohou odejít ven k zelenému stolu s psacími potřebami, kde se políbí a ukáží si vzájemně pas. Pokud se políbí člověk a člověk nebo upír a upír, nic zvláštního se neděje a každý si napíše do kolonky v pasu setkání - 1 bod, pokud se ale políbí upír s člověkem ,člověk prohrává a stává se upírem. Upír za to má 2 body, člověk nic. Člověk ale může těsně před polibkem u stolu políbení odmítnout vzít si tlustý centrofix a druhé osobě udělat kříž na čelo. Pokud se skutečně trefil do upíra , je upír zničen a končí hru, člověk za to má 2 body. Pokud se netrefil končí oba...  Je to super hra, na krátký čas, je dynamická a vždy vítězí upíři. U nás vyhráli původní upíři s počtem cca 20 bodů. Lidé zůstali na chvostu s 4-5 body... Dobrý, pokračujeme ve zmítačce až do mírně prodloužené večerky a protože jsme zapoměli včera se dohodnout s kuchyní na prodloužení budíčku - na neděli, odsouváme tuto výhodu na pondělní ráno - to je radosti...

V hangáru prodlužujeme večerku pro T-čko, my se radíme , řešíme zítřejší hru a gratulujeme Paviánovi k jeho významným narozeninám. Brzy vám dám na stránky pár fotek taky z noční porady ať vidíte jak nanečisto zkoušíme hry , které potom dáváme vašim ratolestem.

To je vše honem do spacáku.

Ponděli 22.8.05

Ráno nás budí jasné počasí je slunečno, i když dále k 10 hodině se mírně zatahuje, doufám že odpoledne bude fajn, potřebujeme aby nám vyšla hra.

Nejmenší oddíl kluků si vymysle výpravu s úkoly do Králík, no a protože tym mám cestu pro koupení nového mikrofonu - starý nám bohužel odešel- kluci mě ukecali abych je tam vzal... Tak jo, v Králíkách na náměstí jen houkli „Hlavasi dík" a nejednou byli pryč...  No a ostatní zase příště, mám teď jinou práci...2. oddíl - zachraňoval blbouna nejapného,  3 a 4 za pomoci T- oddílu hráli hru Náhoda ( mimochodem hry tohoto stylu osobně nesnáším,protože nejde o schopnosti ale hlavně skutečně o štěstí a náhodu...) , 5 stříleli z luku a kuše, 6 a 9 si zahráli bitvu Angličanů proti Skotům, 7 - si zopakovali tábornické dovednosti a Hakiss říkal, že když zapalovali oheň v lese po dešti raději si zašly 50m pro mokré klestí než aby šáhli po metr vzdálené březové kůře na padlé břízce....8 - vařila čaj z přírodních ingrediencí - věřte že tyto čaje chutnají nejlíp...

Po poledním klidu nás čekala Předposlední válečná hra :

Výstavba nové oázy

S prázdnými čutorami , soudky a dokonce i kbelíky na konání osobních potřeb se blížíme na místo , kde podle mapy skví krásná a stinná oáza. Tato nám jistě poskytne dostatek vody nejen pro naše hrdla, do vaků na vodu , pro bezedné hrby hrbatých velbloudů ale i do splachovadel našich pojízdných záchodů.

Jenže z dálky nás vítají ohořelé trupy palem , zbořeniště příbytků a zasypané studny.  Z některých dřevěných staveb ještě stoupá dým. Místy vidíme padlé obyvatele skosené černými šípy.

Zoufalství naplňuje naše srdce. Je nám jasné čí je to práce. To ti proradní lupiči ! Aby nám znemožnili pronásledování , neštítili se ani těch nejhorších zločinů. Lampa je vykoupena krví nevinných obětí. Za to je musí stihnout spravedlivý trest!!

Ale jak na to ?? Není voda vše je zničeno. Můžeme si sednout a pozvolna upadnout do smrti žízní a hladem. Možná bychom však mohli zkusit ještě prohru zvrátit - pokud dáme poslední síly dohromady a pokusíme se urychleně prohloubit studny, narazit na vodu, postavit nová napajedla a zásobníky vody, chýše a opevnění, máme ještě šanci.

Moc nadějí však nemáme, lupiči navíc zaplatili potulným nomádům aby jednak odnesli všechen stavební materiál a jednak aby nás při stavbě obtěžovali drobnými výpady...

Musíme se tedy během stavby  i bránit....

Naděje však umírá poslední...

Hra je bojově- kombinační, bojují proti sobě 3 naše karavany - žlutí, zelení a modří. Hlavním úkolem je však vybudovat studnu, vodovod a rezervoáry vody, ty potom naplnit. Jsou samozřejmě přesná pravidla stavby, jednotlivé úseky - nové měrné délky - velbloudí ohony lze stavět jen proti získanému životu... mohou jen stavaři, kteří jsou označeni šátkem. Vlastní studnu chrání dělová koule. Hodnotíme délku vodovodu, krásu, a počet celkově získaných životů. Nejhezčí vodovod mají modří - včetně technických vymožeností - viadukty apod - zjišťujeme , že než aby se stavaři vyhnuli třeba pařezu, raději staví komplikované mosty apod. Potom skončili žlutí a nakonec zelení.

Hodnotíme i bojovnost - počet ukořistěných životů, prostavěné životy (délka trasy),naplněnst rezervoárů vodou a počet zůstavších vlastní. Když jsme hodnotili tuto oblast, nejlépe dopadli žlutí, po nich modří a zelení završili svoji dnešní smůlu posledním místem. I když v průběhu hry se přelévaly veliké jednotky všech barev ze strany na stranu a neměli jste do poslední chvíle možnost poznat jak kdo asi dopadne.

Hru večer s vedoucími hodnotíme jako absolutně nejlépe provedenou, zmotivovanou, kdy děcka makala od počátku do konce hry. Přitom v principu byla jednodušší než naše třetí hra - V ohrožení života, která dle mého byla nejsložitější, pro mě nejpracněji připravená.... No uvidíme dál, čeká nás ještě jedna a to dnes - úterý - nebojová hra připravená v průběhu druhého turnusu a to ve čtvrtek, kdy bychom měli dokončit naše pátrání po lampě...nebudu prozrazovat víc...

V okamžiku ukončení hry a příchodu do tábora se strhává děšť a my jen hovoříme o veliké klice, že nepřišel o hdinu dřív. Hra klapla a teď po večeři nás čeká 2 kolo Sultánova všeuměla. Toto kolo je typické improvizací a mě osobně přišlo lepší než kolo první. Byla dvě kriteria: zpěv karaoke (úžasný vynález, kdy jedinec zpívá do hudby nahrané v počítači a navíc mu na monitoru jede text písničky. Přesto toto zvládají profesionálně perfektně pouze ( podle mého skromného názoru) - jen Míša Cinková a Malý pivo . Klaus s Patrikem to pojali jako šou a přestože zpívat neumí, bodují za nápaditost a vtip. Uvidíme kdo padne.Z osmi kandidátů zbudou jen 3. Ve druhé části tohoto kola se rozdělili kluci a holky zvlášť - holky mají předvést břišní tanec před sultánem ( nejméně se mi líbil Malý pivo, protože se neuměla chovat...) Kluci měli smlouvat s prohnaným obchodníkem Hamounem Hamem , který chce prodat tanečnici (Esmeralda) a mají se pokusit usmlouvat cenu. Hodnotí se vtipnost, pohotovost. Bylo to dost dobrý, pobavil nás skvěle Honza Andrys , který nabídl vodotěsné hodinky, a dále Vláďa Horák, který se nakonec představil jako úředník finanční kontroly a tím Hamouna zcela odzbrojil.

Promítáme taky film o filmu (Záhada pouště Takli Makan) a sklízíme potlesk. ( mimochodem jsou k dispozici cd s filmem a dvd s filmem i filmem o filmu) . Když jsme u této oblasti, jsou k dispozici taky cd s táborovými písničkami a poslední den chci za nákladovou cenu 20 kč dělat cd s fotkami ze všech foťáků co tu máme.  Tož tak. To je asi vše z pondělka... toto letí co?

Středa 17.8.05

Ráno nás budí déšť. Kruci už aby to přestalo, dnes naopak čekáme zlepšení počasí ale nic tomu nenasvědčuje. Po snídani se tábor zcela samozřejmě odebírá na krytá místa , jen Hakissovi hoši makají a čistí velkou celtu, kterou našli ve skladu. V 9 odin - ZÁZRAK - přestává pršet a obloha s mraky se trhá, je jasněji, místy se začíná smát slunce.

Vyháním oddíly z místností, je třeba začat běhat, hýbat se , kmitat, řádit...

Nejmenší kluci mají nachystanou od vedoucích skvělou honbu za pokladem, pomocí šifer, zpráv, no a jedna je u mě tak jim slibuji její vydání, za práci - musí donést pár beden sesbíraného jehličí a začínáme pracovat na údržbě zabahněných chodníčků tábora. Chodníčky vysypáváme - aby někdo na bahně neuklouzl, navíc se po měkkém jehličí skvěle chodí a příjemně voní. Kluci si moji zprávu zasloužili a odběhli s ní kamsi do lesa...potom ještě stihnou střílet z luku.2 a 3 oddíl  hrají pašeráky a potom drobné hry uvnitř. 4 a 5 hrají latríny a potom taky dribné hry uvnitř v době kdy padala voda z nebe.6 a 7 se taky dali dohromady a hráli za deště hry , ale 7 taky pracovala na čištění celty. 8,9 a T hráli Kuličkovou desítku.

Vypouštíme taky bazén - bude se čistit, mnoho oddílů má zájem o jakoukoliv práci.

Odpoledne nás čeká první celotáborová bojově-úkolová hra - Boj o vodu ( jako by jí nebylo dost, že?? O tom ale zase až příště....

Neprší,  je krásně a slunce  rozehřívá naši náladu na stupeň euforie...

Odpolední program začíná již ve dvě hodiny, kdy barevně pomalovaní vedoucí a praktikanti začínají s výzdobou válečníků. Již před půl třetí je vše připraveno, všichni jsou natěšení a na fotkách můžete sledovat slib věrnosti princezně modrých. Začíná hra boj o vodu. Je to hra bojově - úkolová, kde jsou kravany rozděleny na válečníky a malé stavitele ( jen ti nejmenší , kteří nechtějí bojovat). Bojovníci jsou rozděleni dále na hledače ( jen 5 od barvy)- více inteligentní válečníci, kteří umějí číst a jako jeiní dokáží přinést informaci přečtenou z lístečku na zádech malých stavitelů. Tyto informace dají dokupy zašifrovanou zprávu, ta se musí rozšifrovat a podle ní vyhledat místo s kouzelným předmětem, který poskytne vodu ( čutora,šavle,koberec).V tom všem je hlavní činností boj na ocásky  a na životy. V boji si nejlépe vedli modří - téměř zcela zlikvidovali zelené i žluté. Ale zelení měli jako první vyluštěno, ale nemohli artefakt najít. Nakonec jako první našli jeden z předmětů modří , po nich konečně uspěli i zelení a žlutí po problémech s luštěním šifry našli artefakt jako poslední. Hra se nám protáhla,zrušili jsme nástup, ten jsme nakonec dělali až po večeři. Na nástupu jsme rozdělovali opět velboudi a nejvíce všem ujeli modří...

Večer se dělá program po oddílech, někteří pracují, jiní hrají, se 4 oddílem hrajeme na kytary a zpíváme, Nádherný program mají 8 a 9 , kteří jsou v čajovně - hangár, kde se podává cca 15 druhů čaje, zní decentní hudba, oddíláci vaří čaje a obsluhují a potom předčítají úvod ze dne trifidů.  Pokud znáte klsické literární dílo Den trifidů, víte že se lidstvo dívalo na nebe na meteority a v podstatě osleplo až na jedince, kteří v té době se dívat nemohli. To se v podstatě přihodilo i členům oddílů v čajovně. Dnes již chodí se zavázanýma očima a 5 lidí vede jeden vodič který vidí. Nebojte, je to hra, a bude zakončena kolem oběda. Všichni si zkusí jak je obtížné žít - jíst, oblékat se , konat potřebu aniž by viděli...

V noci se budí 3 oddíl a jdou s \Paviánem za pomoci T-ček na noční přechody hranic. ( velmi akční hra , kde je nutno přenést předmět z jednoho místa na druhé a to přes cestu. Ta je ale strážena strážci s baterkami a paintballovými pistolemi - stejně nikoho netrefili- a přes cestu je velmi obtížné přejít. Kluci mi ale před chvílí velmi nadšeně popisovali kolikrát se to komu povedlo...

 

Pouštní kurýr č. 3

Ve včerejších odpoledních byl Pouštní kurýr exkluzivně svědkem nevídaného boje. Všechny tři karavany totiž zjistily, že si nevzaly na cestu za lampou dostatek vody a jejich nevelké zásoby vody rychle dochází.  Nikde na blízku však nebyla žádná oáza.

 

Všichni měli na vybranou: buď se vrátí a budou čelit hněvu sultána Álího, nebo se pokusí najít tři bájné nomádské artefakty. Mezi ně patří kouzelný koberec, který stačí položit na prázdný sud a do rána je plný vody, dále kouzelná čutora, která denně napojí až tisíc mužů, a konečně magická šavle, která dokáže přivolat mračna plná dešťové vody.

 

Každý z těchto artefaktů by karavaně, která jej získá, zajistil dostatek vody na celou cestu. Všechny tři karavany se nakonec rozhodly, že se pokusí tyto artefakty najít, i když podle neověřených informací se někteří bojovníci chtěli vrátit k sultánovi.

 

 

Každá karavana určila několik stavitelů, kteří měli vybudovat tábor, a bojovníky, kteří měli za úkol získat artefakt. Mezi bojovníky se vždy našlo několik chytrých hledačů, kteří hledali zašifrovanou zprávu, kde nomádi artefakty ukryli.

 

Bojovalo se opravdu s velikým odhodláním na všech stranách. Nejúspěšnější byla nakonec modrá karavana, která získala artefakt nejrychleji - nalezla kouzelný koberec. Ale ani ostatním se nevedlo nejhůř: zelení získali magickou šavli a žlutí nalezli kouzelnou čutoru.

 

 Nejvíce cizích životů ukořistili žlutí, nejvíce vlastních bojovníků ochránili modří. Nejlepší tábor vystavěli stavitelé zelené karavany a nejlepší dělovou kouli vystřelovali žlutí. Modří si navíc vysloužili speciální pochvalu sultána Áliho za krásně složený slib věrnosti své princezně.

 

Čvrtek 18.8.05

Ráno nás budí krásné počasí je slunečno, vše srší optimismem a bude asi i teplo. Jen nějaké mátohy se plouží a zakopávají se šátkem na očích ...ano je to naše 8 a 9. T-čko odchází dopoledne hrát paintball s Jarkem.1 a 3 oddíl hrají Latríny,  2 hraje  Pantomimu a v lese hlaedají pirátský poklad, 4 trénuje orientaci poslepu a hraje hru noční paseka. 5 oddíl zkouší olympijské disciplíny a potom oblíbenou hru - demonstranti a policisté - jak příhodné po ček-techu, 6 a 7 oddíl hrají společně hry v lese - žereme se navzájem a potom si dávají kompot...

Po poledním klidu přichází první nebojová celotáborová hra... zde je motivace

Při pronásledování krutou pouští Takli Makan se všichni  3 princezny se svými armádami  pronásledujícími lupiče s lampou spojily a táhly společně. Kdo jiný by velkou armádní karavanu vedl než samoté, chytré a krásné princezny. Ani jedna z nich však nechtěla zůstat pozadu a tak vedly karavanu bok po boku jako první z jezdců. Když však karavana vjížděla do temné rokliny , kterou staří nomádi nazývali roklinou smrti, ozval se od vedoucích jezdců od našich třech princezen bolestivý nářek. ................... naši tři princezny ječí a  hrají s gumovými hady, kteří na ně zaútočili...

Co se to stalo? Karavana ihned zastavila a s obavou sleduje co se to s našimi princeznami děje. Ó hrůza, princezny byly napadeny klubkem vzteklých písečných zmijí, které je na mnoha místech pokousaly.

Princezny začínají  blouznit padají do křečí  a  pokud jim rychle nepomůžeme nastane bezvědomí a po něm  zcela jistá smrt!!

Jenže jak jim můžeme pomoci?

Ještě že si nejstarší členové karavany vzpomenuli na starý , velmi složitý  recept na protijed  skrytý asi den jízdy velblouda odtud... Jenže... to princezny nevydrží. Vypadá to s nimi beznadějně... Co ale udělat dlouhý řetěz z jezdců a informaci si předávat? Ano, to bude asi jediná i když malá naděje na záchranu našich princezen... Až budeme vědět co do protijedu patří, nebude problém ho urychleně namíchat a princezny tak zachránit...

 

Hra je postavena na přenášení informací z jedné strany na druhou - představte si tzv tichou poštu a 36 skupinek, které informace různé náročnosti přenáší. Je celkem 5 úseků mez dvěma základními stanovišti A a B , kde se jednak informace vydávaji a naopak informace došlé ze druhé strany se zapisují. Úseky rozdělují hranice na kterých stojí hraničáři. Informaci si běžci předávají ústně, musí se ji naučit-zapamatovat a přenést k další hranici.

Čekal jsem po zkušenostech z prvního turnusu, že se najdou jedinci, kteří se budou chtít zašít , nebo budou frfňat, že toto přece nebudou hrát, ale viděli jsme jak malé puňti tak velké borce z T jak se učí text vedle sebe... vypadalo to dobře. Absolutní vítězství patřilo zelené ze 4 oddílu. Dokázali přené 43 informací. Pochopitelně byly nastaveny různé obtížnosti, kdy mladší tábor měl jednoduchou českou větu, starší českou delší větu ale T-čko, to mě krátkou větu v latině... Hodnotili jsme pro srovnatelnost po oddílech, tedy ze všech deseti oddílů modří získali jen 2 velbloudy, žlutí také dva ale zelení 6 velbloudů - prvenství + navíc jednoho za absolutní počet.

Počasí nám přálo, a myslím, že toto a dále vylpšení hry - stanovení hranic + označení dětí pasem - číslem na ruku - který úsek běhá, pomohlo přehlednosti úspěchu hry.

Po nástupu a večeři nás čekal velký konkurz na sultánova všeuměla. Moderátorství se ujal Pavián s Týnou a zvládli to skvěle - ani bych od nich nic jiného nečekal. Z původních 16 přihlášených se na podia dostavilo jen 15, jedna soutěžící pro indispozici odstoupila.Téma prvního kola byl zpěv bez doprovodu, beze všeho... Viděli jsme úžasné věci. Jednoznačně nás asi nejvíce zvedl se židlí „Klaus" ze 3 oddílu Paviána, který zpíval stylem ala pan prezident. Zazářil taky Patrik z 9 oddílu Mývala. Ani jeden však není žádný zpěvák, ale šoumeni jsou skvělí. Na druhé straně děvčata se snažila prorazit pouze čistým zpěvem, ale žádná z hvězd nenadchla tak jako dva výše jmenovaní pánové. 16-ti letá Veronika H. byla asi hlasově i technicky nejlepší, ale zpívala ze zpěvníku, pak ztratila text , sebrala se a utekla, uvidíme jestli jí to publiku spočítá. Její zpěv však byl profesionální. Z 15 začínajích bohužel postoupí do druhého kola jen 8. Rozhodují táborníci, my do toho nemáme možnost zasáhnout. Při snídaní si každý kromě jídla obdržel čipovou kartu, kterou nezáměnně označil číslem svého favorita a kartu potom vhodil do hlasovací urny...To jsem zvědav...

V noci odchází dva střední oddíly (4 a 3?- nejsem si teď zcela jist - bloček nemám u sebe...) na noční hru, a pak už jen klídek a spánek...

Pátek 19.8.05

Ráno je hezky je sice opar, ale to nic nebrání aby pár statečných (od Hakisse) naskákalo do bazénu v rámci rozvičky. 7. a 9 oddíl vypravuji na vzájemné utkání v pantballu, odchází velmi natěšeně. Malé kluky z 1 oddílu nakládáme do auta a valíme do Králík. Dnes je totiž velká sláva v Králíkách - tzv akce cihelna - setkání příznivců roku 1939 u bunkrů za přítomnosti Armády čr, spousty techniky apod. No a protože se blíží 11 hodina a já musím kluky zase dověst zpátky na oběd a už tím pádem nemám čas, tak končím se psaním. Mějte se .

2 oddíl nejmenších děvčat se chvíli motá po táboře a dělá že uklízí - ale opravdu za nimi skutečně nejsou žádné papírky... potom hrají tarzana v lese a do oběda se stíhají ještě koupat. 3. trénuje lukostřelbu a potom papírovými koulemi dobývá bunkr ( blízký řapík).4 a 5 spojily programy a hrají pašeráky, nejvíc si stěžoval oddílák Tomáš, že jej holky pokaždé svlékaly až dop slipů. 6 oddíl se věnuje latrínám - ne skutečným ale hře Latríny, a pak hrám v lese.8 a T hrají společně Siamská dvojčata a potom freesbee.

Odpoledne mladší oddíly - 1-3 se účastní Hoganova závodu , který připravila Anička. 4 oddíl se protahuje bazénem aby byl svěží na stopovací hru - po fáborcích, 5 oddíl chvíli sedí v táboře a dodělává oddílovou vlajku, cvičí pokřiky a nakonec odchází hrát do lesa Mrazíka. U 6 oddílu nemocnou oddílačku zaskakuje praktikant Martin, což oddíl „blondýn" přijal s nadšením...Martin jim hned vysekl akční hru dobývání bunkru - prý se holky snažily ( asi v jeho očích chtějí vypadat dobře).7 má pracovní odpoledne - makají a staví oheň ( zítra se chystáme na velký táborák).8-hraje paintball,9 se učí střílet z luku a T-čko začíná připravovat pohádkový les, což bude program pro mladší polovinu tábora připravovaná na neděli.

Večer máme všichni stejný a při tom každý zvlášť. Máme oddílové ohníčky s buřtíky. Kolem nástupu nás sice vyděsil mrak a trochu i káplo, ale nakonec se vyčasuje a ohníčky jsou skvělé. Dokonce oddíly 6,7,8 a 9 se rozhodují spát venku v lese u ohýnků. Není problém, protože neprší a karimatek pod sebe máme dostatek.

 

   Pouštní kurýr č. 4

Ve čtvrtek odpoledne byl Pouštní kurýr u toho, když se všechny tři karavany rozhodly zanechat bojů, spojily se a pokračovaly společně dál v cestě za lampou. V čele průvodu jely bok po boku tři princezny - žlutá, zelená i modrá. Avšak v Údolí smrti napadly karavanu pouštní zmije a všechny tři princezny uštkly.

V tu chvíli začal pro zbytek karavany boj s časem. Starší muži si vzpomněli, že více než den cesty od Údolí smrti je ukryt starý nomádský recept na protijed proti zmijímu uštknutí. Celý den by však nebohé princezny dozajista nepřežily, proto si jezdci rozdělili trasu na pět dílů. A pak už si začali posílat části receptu na protijed.

Naštěstí se všem karavanám podařilo svou princeznu zachránit. Nejlépe si vedli zelení, žlutí s modrými skončili shodně na druhém místě. Absolutně nejrychlejšími přenašeči informací se ukázaly být zelené jezdkyně ze čtvrté karavany, členky Sultánova harému.

Přestože vše nakonec dobře dopadlo, sultána rozesmutnila zpráva o tom, že se všechny tři mladé dívky ocitly v ohrožení života. Jeho věrný vezír Babá proto večer vyhlásil soutěž o Sultánova všeuměla, který by dokázal sultána potěšit.

Do soutěže se přihlásilo šestnáct odvážlivců, kteří v prvním kole museli zazpívat píseň bez doprovodu. Hodnotila je pečlivě vybraná porota, v níž zasedli vezír Babá, eunuch Alíbabá ze sultánova paláce a členka sultánova harému Políalíbabá. O osmici postupujících rozhodl hlas lidu, výsledky doplněné fotografiemi soutěžících najdete ve zvláštní příloze našeho listu.

V první řadě, pokud budete chtít psát dětem mejly, máte možnost je posílat na moji adresu jar.necas@seznam.cz, kde NA ZAČÁTEK TEXTU napište pro koho zpráva je. Já ji vytisknu a předám na nástupu. Dětem pište často ( i normální poštou) kontakt s rodiči (písemný) je pro děti důležitý.

Den první - neděle - 14.8.05

Úžasné, ráno je jako vymalované svítí slunce a já s Aničkou vstávám již před šestou, protože jsem na táboře ještě se druhým turnusem, kde sekám trávu a připravuji se na třetí turnus. Musíme takto brzo, protože sedáme do auta a jedeme do Hradce. Zde jsme kolem 8 hodiny a již se nám začínají trousit první táborníci. Děti přebíráme značíme si zdravotní komplikace - koneckonců viděli jste sami.

Autobusy vyráží směr Týniště . Dobíráme ještě děti ve Vamberku a v Žamberku no a pak tu vykulenou , čistou a voňavou skupinu vykládáme přímo na táboře. Zatímco si šoféři dávají kafe, naši čistou skupinu pozoruje skupina jiná -  rozesmátá, počmáraná špinavá banda dětí ze druhého turnusu, je to turnus perfektně stmelený společně prožitými hrami a dobrodružstvím, odřený nepřízní počasí.

Samozřejmě, i naším cílem bude přetransformovat naši čisťounkou skupinu na takovouto ušmudlanou a vykouzlit v dušičkách spokojenost a fajn pocit z her, kamarádství a zažitých zkušeností. Jsme na to připraveni a těšíme se na to.

Našim úkolem - dvou skupin vedoucích je nyní oddělit děcka obou turnusů. Vlastně nejen je ale hlavně věci, tašky, zavazadla a spací pytle.

Daří se, ušmudlaní a barevnovlasí odjíždí za velikého mávání (po srdcervoucím loučení) a naše nové dělíme do oddílů, přidělujeme do chatek a vedoucí je provází táborem a seznamují s prostory, řádem. Někteří stíhají ještě seznamovací hry. Ne ale všichni, protože první směna - 1 -5 oddíl jde na 12 hodinu na oběd. Druhá směna 6-9 + oddíl T jde na oběd ve 12:30. Následuje polední klid, před kterým děti upozorňujeme na nutnost si odskočit na wc a dospělci tábora mají v poledním klidu první pracovní poradu. Polední klid není však na to aby děcka dělala bordel a někde lítala. Polední klid je aby si organismus dítěte odpočinul ( ale hlavně aby si odpočinul oddílák - dal si kafe, připravil si program - ten je zatím čerstvý, nebude tomu však vždy tak) .

Po poledním klidu je v táboře absolutně mrtvo. Celý tábor po jednotlivých oddílech odešel na obhlídku nejbližšího okolí, prozkoumat nejbližší významná místa - krmelec, zemljanku, srub, hrob neznámého plyšáka. Přitom se hrají různé drobné,seznamovací hry - většinou se dávají dokupy oddíly kluků a děvčat věkově k sobě, a hraje se třeba chudák malý černý kocourek,mafie,molekuly,dřevo, středověk , Mařoch a Mařena,pexeso, mrazík apod.

Nástup, který je odtrouben v 17:30 slouží k setkání celého tábora, předání pošty, seznámení s programem na další den, a celé řadě dalších aktivit.

Po nástupu je večeře, a po večeři pokračují oddílové seznamovací hry. Ve 20:45 však oddíláci přivádí všechny oddíly do našeho hangáru ( velká plechová budova, kde se konají celotáborové omítačky -diskotéky, kino, pořady typu superstar apod.) .Na programu je promítnutí filmu Záhada pouště Takli-makan. Je to film , který udělali naši oddíláci Hakiss,Mýval, a Pavián, takže praktikum, jaro a část léta byla ve znamení točení, stříhání , dabování filmu. Současně se ještě natočil tzv film o filmu, kde jsou zachyceny nezdary, gagy a jiné věci, které se do filmu nepoužily. Film nás zavede do dávné orientální země , kde vládne sultán Áli s vezírem Babou a kde se objeví kouzelná lampa, která dává lidem vláhu oživuje pouště a lepší zdravotní stav obyvatel. Tuto lampu získal sultán, pozvedl tak svoji zemi a překonal nástrahy sousedních tří vládců, kteří ji chtěli od něj získat násilím. Nakonec se sousední třech země podrobují a připojují pod vládu sultanátu. Film byl natočen pomocí datatechniky a hrajeme pouze my - oddíloví vedoucí, praktikanti. Musím Vám říct, že nás tato práce nadchla ale dala strašně moc práce právě výše uvedené trojici oddílků.

Tak tedy tento film se promítá v neděli večer. Na závěr, po titulcích, a po tmě se rozlétnou dveře vstupují loučenosiči, osvětlují hangárový prostor. Za nimi vstupuje vezír , který připravuje vykulený lid na vstup sultána. Sultán tento táborový lid přijímá za svůj, představuje kouzelnou lampu a upozorňuje na 3 barevně odlišené podřízené princezny, třech podřízených zemí. Vidíte že je připraven prostor pro rozdělení tábora podle barev na zelenou, žlutou a modrou. Od tohoto rozdělení se budou odvíjet všechny celotáborové hry a aktivity. Děti zítra dostanou barevné trička těchto barev.

Po odchodu sultána je to pro první večer vše a tábor se odebírá na kutě. Pavián troubí na trumpetu za zdravice některých oddílků,praktikantů a T-ček večerku a my se chystáme na první pracovní poradu...

Pondělí 15.8.05

Ráno nás budí sice příjemná trubka a pochodová, rychlá melodie, jenže prší. Nevěřím vlastním očím,po včerejším krásném dni, najednou pošmourno a déšť. Opět zjišťuji, že někteří táborníci nemají sebou pláštěnky a holínky. Při snídani dávám pokyn vedoucím aby mě sepsali jména dětí co tyto důležité věci nemají a hodlám napsat rodičům. Takže prosím vás pokud vám dojde ode mě mejl, je to proto že jste nevybavili své dítě - to nejdražší co máte- jednoducho a levnou věcí, která byla na seznamu uvedena a vaše dítě díky tomu trpí...Byl bych rád abyste to dětem poslali.

Přestože prší, tábor se po snídani zašívá do volných větších prostorů - jídelna, hangár, hlavasárna, velké stany a dělá náhradní činnost. Právě teď to probíhá, sedím v koutku na hlavasárně u stolu, datluji pro vás a kolem jsou nejstarší děvčata - oddíl 8 s Týnou a zdravotnicí Aničkou a učí se drátkovat šperky, kamínky apod. z měděných drátků vyrábí náramky, ozdůbky apod. ... V hangáru - tedy v suchu je uspořádán pro střední oddíly - 3,4,5 a 6 a 7 super turnaj ve foukané kopané. Oddíly jsou rozděleny na 5-členné mančafty ( tedy 3A,3B,3C atd.) je vypsán turnaj každý s každým, dokonce jako černý kůň startuje VEPRA - vedoucí+praktikanti. Zahrál jsem si i já.. No k pravidlům - pingpongový stůl je položen na lavice je tady ve výšce cca 30 cm. Kolem jsou rozloženy karimatky, na kratších stranách uprostřed máme malé branky. Hráčů je 5, nesmí se dotýkat stolu a jsou rozmístěni tak že jeden na kratší straně brankář, a po dvou hráčích má tým na každé delší straně. Foukání se snaží dostat balonek do soupeřovic branky. Máme celkem 3 hřiště, poločas trvá pouze 1,5 minuty a je to fofr. Perfektně organizuje Pavián.1 a 2 oddíl jsou zalezlí ve velkém stanu, kde hrají pasivní hry ( neběhací) jako mafie, vzducholoď,bibibibom. Kolem 11 hod. se přesouvají na terasu hlavasárny, kde se mnou a s kytarou zkouší táborové a jiné písničky. Udělali mi radost, že si po nějaké době taky někdo chtěl zazpívat. O 7 oddíle jsem psal ale dodal bych , že to byl první oddíl, který se hned první noc vrhnul na noční hru.O 8 oddíle jsem psal, že drátkoval, samozřejmě holky nejsou žádní výrobci, proto jakmile jsme zaznamenali pokles zájmu, následoval další program a to tzv červenání se zdravotnicí Aničkou. 9. a T oddíl obsadili jídelnu, kde hrají hry jako zprávy mimozemšťanů,minci , pistolníky a mafii.

V poledním klidu odměňujeme dlouhou řadu táborníků a tábornic za splněné úkoly a každý si odnáší plné hrsti smrků - našich barevných bankovek. Jo a přestalo pršet. Po poledním klidu 1 oddíl hraje mafii a potom v lese na trapera. 2-hledá větu a potom hraje 6 smysl, 3 a 4 v hangáru nacvičují country tance, a hrají taneční hry. 5 oddíl se mnou odchází v pláštěnkách a těžké výzbroji do lesa kde hraje paintball. To zakončuje při hlášení vysílačky (kterou kluci měli k dispozici) a sdělením vezíra,  že prchli 2 nebezpeční zločinci. Jako trestné komando v síle 10 mužů - kluků se vydávají po stopách svého oddíláka a mě na férový boj 10 proti 2. Střetnutí probíhá na místě pískového lesního lomu a nakonec končí pro nedostatek času nerozhodně. Nicméně jsme se s Tomem (oddílák) shodli, že jsme dostali slušně na frak.6 a 7 hrají v lese hru Náhoda. 8 a 9 - hrají šíleného profesora a T hry typu vzducholoď.

Málem bych zapomněl že všichni vzýváme díky naší lampě, která nám zajišťuje dostatek životodárné vláhy. Občas zazní zvon-pokyn k uctívání, následuje shon po koberečcích a pak se ozývá sálám lampám... Nikdo však netuší že nebude dlouho trvat a nebudeme mít co uctívat...Na nástupu sultán prozrazuje že jeho tajné informační služby zachytily informace o přípravách krádeže lampy, proto posiluje hlídky lampy (praktikanti Martin a Ondra) a přesouvá ji na střechu jídelny.

Po večeři se tábor shromažďuje v hangáru k promítání animovaného filmu Aladin. Téměř u konce filmu, kdy je jasné jak vše dopadne je najednou film násilně přerušen vstupem jiného filmu, kde v přímém přenosu sledujeme náš tábor z povzdálí očima lupičů, vidíme hangár , ve kterém právě sedíme my a pohled se blíží kolem hlavní budovy , lupiči lezou na střechu, přepadají hlídku, berou lampu (!!!) a mizí, utíkají, zdrhají , potvory i s naší skvělou lamou. V hangátu jsou samozřejmě připraveni pro další dohru princezny,sultán a vezír když tu vpadá ona přepadená hlídka a sděluje co se stalo. Sultán se rozhoduje pro nejpřísnější trest ( děti nám háží trochu klacek pod nohy, protože jsme čekali že se obou chudáků praktikantů zastanou, ale naopak podpořili exekuci neschopných strážců) Sultán s vezírem trochu manipulují s davem a nakonec se rozhodují pro pronásledování zločinců třemi nezávislými karavanami. Sultán dává k dispozici své stádo 10 elitních velbloudů pro každou ze tří karavan ( modrá, žlutá, zelená) jenže stádo se při útoků lupičů rozuteklo - následuje tedy noční hledací celotáborová hra - hledání velbloudů . Nakonec jsou všichni velbloudi pochytáni a karavany večer na mapě vyjíždí do pouště.Ne každé karavaně se povedlo najít dostatek velbloudů, tak některá se dostává dál jiná se sotva pohnula...

Večer nás trubka zahání na večerku, 1 oddíl má noční hru, Hakissova 7 taky a my jdeme připravovat 1 velkou celotáborovou hru která nás čeká zítra, pokud dá počasí.

Úterý 16.8.05

Přes noc mírně prší. Ráno je však sice pošmourno ale neprší, všichni kromě oddílů, které měly noční hru při ranní rozcvičce cvičíme. Po snídaní se oddíly chystají na dopolední program, ale strhává se prudký déšť. Tedy opět - alternativa a oddíly končí pod střechami budov a stanů. Nedovedu si představit letošní léto na táboře , kde mají pouze podsadové stany a nějaký přístřešek pro kuchyni a jídelnu. Ono přežít se to dá, ale víc moc ne. Nám samozřejmě ten déšť vadí, mě osobně mrzí, že nemůžeme dělat to nejlepší - ony připravené hry a akce, ale hrají se jiné hry a děcka udržujeme v pohybu a aktivitě. Zatím máme všichni věci suché, nikdo není nemocný ani nastydlý. Využiju zde však možnosti a napíšu jména dětí které jely na tábor bez pláštěnky nebo holínek - budu rád když jim je pošlete. Jsou to:sestry Vitákové ( ale je snad slíbeno že dnes by měly dostat balíček)Jindra Cink,Marek Bilina,Sebastian Jágr,Štěpán Drápal,Adam Klusot, Filip Dostál, velcí kluci v T-čku mají maskáčové bundy, ty však promoknou, oni ale chtějí dělat frajery. Zvažte proto poslání pláštěnky i jim. Díky. Ta jména nejsou definitivně všechna , protože někteří oddíláci mi ještě nenahlásili jména těch kteří jsou nevybaveni.

Ještě jsem se chtěl zeptat rodičů - nedělá některá z maminek či známých ve Quelle HK?? Dík

T-oddíl ve vlastní iniciativě vydává vlastní noviny jménem Pouštní kurýr. Jeho náplní bude sledovat dění kolem celotáborové problematiky

Pouštní kurýr č. 1

 

Včera večer jsme se společně přemístili do země Velká Kesh, přesněji do pouště Takli Makan. Sledovali jsme, jak v sultanátu Ranom vypuklo šílené sucho, tak velké a hrozné, že samotný sultán Áli musel jít na trh koupit vodu. Od kupce získal sultán kromě vody i starou lampu. Považoval ji za nepotřebný krám, ale přesto ji přijal. Cestou do paláce se zastavil, aby se napil. Přitom ho napadlo, že by mohl tu starou lampu vyčistit, a tak ji začal leštit. Avšak co se nestalo: z lampy se začalo kouřit a v celé zemi se objevila voda. Lampa byla totiž kouzelná.

Když se o tom doslechli vládci tří sousedních zemí - Yabonu, Lamuye a Durbinu - vyslali své nejlepší zloděje, aby pro ně lampu ukradli. Žádnému se to však nezdařilo. Proto se tito tři vládcové - šejk, emír a chalíf - dohodli, že se stanou sultánovými spojenci. Sultán Áli v dobrém rozmaru jejich návrh přijal, a tak začaly lampu uctívat i okolní sultanáty.

Nové obyvatele Velké Keshe (neboli nás táborníky) navštívil samotný sultán Áli s vezírem Babou, aby nám představili princezny sultanátů Yabon, Lamuy a Durbin. Poprvé jsme se poklonili sultánovi, naučili jsme se uctívat lampu pozdravem Salám lampam a zpívat arabskou píseň, vhodnou jako doprovod pro tanec břišních tanečnic.

Pak už jsme ale museli všichni do postele a čekala nás první z třinácti a jedné noci v sultanátu Velká Kesh.

Pouštní kurýr č. 2

 

Podle posledních zpráv ze země Velká Kesh byla včera večer, zatímco nic netušící lid sledoval film Aladinova lampa, ukradena kouzelná lampa sultána Áliho. Sice ji střežili dva strážci, ale podle jejich výpovědi bylo útočníků alespoň třicet. Když řekli strážci sultánovi o krádeži lampy, chtěl je prý nechat popravit, avšak vezír Baba se za ně přimluvil, a tak dostali milost.

Poté Baba navrhnul, aby se karavany jednotlivých zemí vydaly na cestu. Když ale chtěl dát osedlat velbloudy, zjistil, že celé stádo uteklo. Podle některých zdrojů se prý velbloudi splašili po ukradení lampy, podle jiných je zloději pustili, aby je nikdo nemohl sledovat.

Sultán proto poslal své poddané, aby velbloudy pochytali. Redakce Pouštního kurýra považuje toto hledání za velice úspěšné, protože občané Velké Keshe nalezli o jednoho velblouda víc, než o kolik přišli. Zajímavé. J

Výsledky hledání byly velice těsné: žlutí pochytali čtyři velbloudy, modří dva velbloudy a dvě velbloudice a zelení získali tři pouštní dromedáry.

Sláva vítězům, čest poraženým!

 

Dopolední program je opět dělán v místnostech, déšť nám nedovoluje jít do přírody. Většinou se sdružují oddíly po dvou a po třech, a dělají se hry uvnitř - diplomacie - další oddíly mají foukaný fotbalový turnaj, hraje se burza atd.

Odpoledne rušíme připravenou celotáborovou bojovku, protože furt prší. Tábor dělíme na mladší a starší - mladší jsou na jídelně - oddíly 1-5 a starší 6-T v hangáru. 5 z nás vedoucích máme  připraveny různé vědomostní soutěže typu risk, 6 ran do klobouku apod. Ony dvě skupiny jsme rozdělili dále podle barev a každý z nás svoji vědomostní soutěž dotuje a opdměňuje jedním velbloudem. Děcka hrají a nikomu nevadí déšť za oknem. Navíc mnozí dospěláci si mohou odpočinout a nabrat trochu sil.

Večer byl původně večerní program po oddílech a přestože se obloha trhá a prší jen mírně, volíme první táborovou zmítačku - diskotéku. Večerka mladších je 21:30 a starší odchází chrupčit v 22:00 hodin.

I porada je dnes rekordně rychlá, domlouváme se na sušení, na oblékání, ale program není třeba řešit je připraven, protože se vlastně připravoval minule a nerealizoval...

Tak dobrou noc...