Zlatý potok 2006, 1.běh, Deníček

Středa 26.7.

 

Dopoledne

 

  Proběhly velkolepé římské hry. Soutěžilo se v netradičních disciplínách, objevily se například seroutky, hod panem Majerem, lovení pinpongáčů z vody a tak dále a tak podobně. Děcka se výborně bavila, zvláště když se do disciplín zapojili i praktikanti a vedoucí, jejichž výsledky byly zpravidla silně podprůměrné...

 

Odpoledne

 

Římanky a Římští jezdci zkoušeli své štěstí v náhodě, Hesperidky procházely úkolovou cestou, HáDýTvelf běhali po lese a hráli latríny, Lemry se vydaly na válečnou výpravu, Šutři sse vypravili na paintball, Obelixovy šišky si oběhali čtverce,  Mi-Taky a Dětičky pana Majera  šli prozkoumat daleké králické okolí,  Non oramus a Nehroťto vytvářeli erby

 

Večer

 

  Proběhla soutěž o nejsilnější barvu (podle táborových triček). No a jak to jinak zjistit, než uspořádat přetahování lanem. Hodně se fandilo, trochu sázelo, děcka dostala za správný tip na vítěze něco dobrého a po vyhlášení výsledků se navíc pustilo letní kino...prostě ideální večer.

 

Hrací okénko

  Pustý ostrov

 

Děti se jakoby ocitají na pustém ostrově. Z trosek letadla si mohou vybrat dvě věci, díky kterým by se zachránily. Princip záchrany určí vedoucí. Například: „Zachránil bych se, kdybych si vzal akvárium a míč."(první věc je ze skla, druhá začíná na písmeno M). Děti postupně říkají, jaké věci by si vzaly, vedoucí určuje, zda se zachrání. Hra pokračuje tak dlouho, dokud se co nejvíce lidem nepodaří odhalit princip.

 

 

Čtvrtek 27.7.

 

Dopoledne

 

Římanky stavěly domečky pro lesní havěť,Římští jezdci stříleli ze vzduchovky, Hesperidky a HáDýTvelf obchodovali ve fajúmské oáze, Lemry lítaly po lese a hrály paintball, Šutři se stali námořníky a zahráli si lodní bitvu, Obelixovy šišky se vypravili do civilizace,  Mi-Taky „Šli na to", Dětičky pana Majera  se vozily na lanovce, lozily po stěně a koupaly se,  Non oramus uklízelo zábavnou formou a Nehroťto hledalo Caesarova vejce

 

Římský věštec

Vydání šesté

 

Cesta za velkou párty

 

Náš drahý Caesare!

Římský věštec by Ti také rád poblahopřál k Tvým narozeninám!

 

  Ano, vážení čtenáři našich úžasných novin! Náš úžasný Caesar má dnes narozeniny, a tak pozval veškeré obyvatelstvo na velkolepou oslavu. Náš vládce se navíc zavázal, že všem proplatí cestovní výlohy, a tudíž není divu, že se do Říma začala sjíždět celá říše.

   Cesta se ovšem neobešla bez komplikací. „Náš Azor pořád potřeboval k patníku," postěžovala s paní Slavie, která považovala za nutné, aby její zvířecí miláček jel s ní.

   Jak už to na takových akcích bývá, ani tato se neobešla bez zdravotních problémů. Malým dětem byla zima, zatímco dospělé sužovala plíseň na nohou.

 

   Veškeré obyvatelstvo říše nicméně dorazilo a večerní oslavy vyvrcholily volbou císařova slavíka.

   Soutěžilo se celkem ve dvou kolech, v prvním si soutěžící mohl vybrat libovolnou skladbu a pokud postoupil dále, vyzkoušel si karaoke zpěv.

  Slavíkem se stal Martin Klouček, druhá skončila Verča Matyášová a třetí Kája Šecová.

  Kulturní vložku opět zajistila kapela snů a na závěr celé soutěže se pustilo karaoke pro celý tábor.*

 

*pozn. Danči, částečné autorky deníčku:  

  Něco tak úžasného jako atmosféru při závěrečném karaoke, jsem při táborové akci tohoto typu dlouho nezažila. Bylo to tak suprově spontánní, že Honza (alias hlavní vedoucí) prodloužil večerku, protože prosbám dětí, které si zpěv a atmosféru tak úžasně užívaly, se prostě nedalo odolat.

 

 

Pátek 28.7.

 

Dopoledne

 

Římanky trénovaly svou mušku při střelbě ze vzduchovky,Římští jezdci si zahráli na na Římany a Galy, Hesperidky přeplavávaly Sfinx a hrály mechanika, HáDýTvelf lozili po horolezecké stěně a hráli box, Lemry střílely z luku a ze vzduchovky, Šutři a  Obelixovy šišky vyráběli posmrtné masky,  Mi-Taky a Dětičky pana Majera se hrabali v hnusech pana Majera a pak hráli erby,  Non oramus peklo placky a Nehroťto cvrnkalo s Caesarovými kuličkami

 

Římský věštec

Vydání sedmé, poslední číslo této sezóny

 

Od polotovarů k vítězství

 

„Do boje!" rozléhalo se včera po celé římské provincii. Naším úžasným legiím se totiž podařilo získat všechny přísady do lektvaru, recept na jeho udělání i překlad tohoto receptu.

  Vrchní kuchař našeho Caesara odmítl nápoj zhotovit, jelikož mu první přísada prožrala hrnec. Naštěstí tribuni našich legií jsou ostřílení chlapíci a rozhodli se nápoj zhotovit na vlastní pěst.

  Účinky nápoje byly pak vyzkoušeny ve velké bitvě.

  „Chutnalo to celkem solidně," oblizoval se jeden ze členů vojska. „Rozhodně líp než ta limonáda, kterou se tady snaží vydávat za rum," dodal.

 

  Ačkoli byla bitva brzy dobojována, Caesar svolal své legie i večer. Po několika nácvicích úhybných manévrů však v dobré náladě vojsko s pochvalou rozpustil a na jeho počest uspořádal oslavu s tancem a ze zpěvy (= omítačka + karaoke).

Sobota 22.7.

 

   Sluníčko svítí, ptáčci zpívají, zkrátka ideální den na hry, blbnutí a legraci

 

Dopoledne

 

Římanky a Římští jezdci běhali po lese za míčkem a hráli kutululu, Hesperidky sbíraly galské diamanty a šifrovaly, HáDýTvelf stříleli z luku, Lemry ,Šutři a Obelixovy šišky obchodovali v oáze ve Fajumu,  Mi-Taky hráli pexeso a účastnili se lovu čarodějnic, Dětičky pana Majera  dostaly toto dopoledne náhradní vedoucí z T oddílu a cvičili bojové umění, Non oramus hledal vlajky a cvičil program na nadcházející táborový oheň a Nehroťto spinkalo, pralo si, opalovalo se...zkrátka užívalo si osobního volna

 

Odpoledne

 

Římanky a Římští jezdci běhali jako siamu duus- tedy jako siamská dvojčata, Hesperidky se navlékly do vojenských mundurů a šly hrát paintball, HáDýTvelf, Lemry, Šutři a Obelixovy šišky si prověřili svoje znalosti o táboře při takzvaném TCN neboli Tudy cesta nevede, Mi-Taky, Non oramus a Nehroťto opět vycvičovali legionáře a Dětičky pana Majera jezdily na lanovce a čachtaly se v bazénu.

 

Večer

 

Rezatá přilba

společensko- kulturní příloha Římského věštce

vydání první

 

  Dnes proběhl dlouho očekávaný a připravovaný konkurz na císařova baviče.

  Soutěžící se představili v nezvyklých disciplínách, jako například ochutnávka a identifikace specialit z císařské kuchyně (mezi něž patří například nakládané sedmikrásky či papírové pyré), děvčata se promenádovala v římských tunikách a kluci v dámských plavkách a vrcholem byla volná disciplína, v níž diváci mohli zhlédnout latinsko- americké tance, malířské umění či poslechnout si jazykolamové či jiné písně.

  „Bylo to dost napjatý a do poslední chvíle jsem fakt netušil, kdo vyhraje," řekl jeden z diváků, který měl od neustálého tleskání opuchlé ruce a vyschlo v krku.

   Kromě soutěžních disciplín bylo k vidění i nespočet kulturních vložek: zahrála Kapela snů nebo Los Kobylos Gamberos, k vidění byla úžasná ukázka bojového umění či mini diskotéka.

  Po sečtení hlasů diváků a bodového ohodnocení poroty se na třetím respektive na druhém místě umístila Terka Vernerová a se stejným počtem hlasů vyhrála Terka Malířová a Vojta Kosař.

 

 

Hrací okénko:

  Ptáčku pípni

 Děti vytvoří kruh a doprostřed si stoupne jeden se zavázanýma očima. Ten na někoho ukáže a řekne „Ptáčku pípni". Dotyčný změněným hlasem zapípá a slepý se podle hlasu snaží identifikovat, kdo to je. Pokud se trefí, jde místo něj ten, co pípal, pokud se mýlí, musí ukázat na jiného hráče z kruhu.

 

 

Neděle 23.7.

 

  V průběhu noční hlídky došlo k přepadení tábora a ukradení třech standard našich legií, Naštěstí Šutři jako služební oddíl vše zvládly, vlajky získaly zpátky a „přepadávající oddíl" táboru dnes dopoledne předvedl prvky z vojenského a policejního výcviku či airsoftové zbraně.

  Krom toho:

Římanky střílely z kuše, Římští jezdci se ocitli v cizí legii, Hesperidky trénovaly představení na táborák a hrály na čísla, HáDýTvelf se trénovali v sebeobraně, Lemry čistily les, ,Šutři uspořádali římské zápasy, Obelixovy šišky se staly byrokraty,  Mi-Taky jezdili rallye, Dětičky pana Majera dedukovaly, Non oramus hledalo africkou královnu a Nehroťto si zajezdilo žebřík- rallye

 

 

Odpoledne proběhla dalším celotáborová hra:

 

Římský věštec

Vydání čtvrté

 

Tajemné šutry

 

  Titovi Oletovi, odborníkovi přes mineralogii, runy a hlávkový salát, se včera podařil senzační objev.

  Jak pan Olet zjistil, tajemné kameny, takzvané menhiry, na které naše legie po přechodu řeky narážely skoro na každém kroku, jsou ve skutečnosti pozůstatky náboženských míst, svezených z různých koutů římské říše. Krom toho obsahují i tajemné nápisy, které by podle prognóz mohly dopomoci k získání kouzelného nápoje.

  „Jsem nadšen," svěřil se pan Olet Římskému věštci. „Krom toho se mi podařilo vypěstovat i odrůdu hlávkového salátu, který rostě hlávkami pod zem. Byl to opravdu úspěšný den..."

  Okamžitě bylo vysláno několik průzkumných legií, kterým se díky runovým nápisům podařilo nalézt skrýš galského druida. Ten- ač prý nedobrovolně- vydal našim průzkumníkům recept na kouzelný nápoj, ovšem v původní staré galštině.

  Na překladu se nyní intenzivně pracuje. Sledujte i nadále Římského věštce a dozvíte se víc!

 

 

 

  Římanky, Římští jezdci, Hesperidky a Lemry se účastnili Bingus magnus neboli klasického binga s několika mezihrami, HáDýTvelf  připravovali divadlo na oheň, Šutři a Obelixovy šišky se přesunuli do středověku a staly se živou abecedou,  Mi-Taky se starali o zvířetník profesora Péra, Dětičky pana Majera byly s  Nehroťto na paintballu a Non oramus trénovali sebeobranu.

 

 

 

Pondělí 24.7.

 

  Jelikož se to tu v okolí všude modrá, vyrazil celý tábor na sběr borůvek, ze kterých nám naše skvělá kuchyně jistě udělá něco moc dobrého.

 

  Odpoledne:

Římanky se sešly ve stanu, hráli kecací hry a připravovaly program navečer, Římští jezdci popisovali zloděje a hledali skřítka Mišelína, Hesperidky hrály čelovku a cvičily večerní program, HáDýTvelf a Lemry  se vypravili směrem Benátky- Řím- Sicílie ,Šutři stříleli z liku, kuše a připravovali program, Obelixovy šišky procházely uličkou důvěry,  Mi-Taky a  Non oramus stříleli z paintballek, Dětičky pana Majera  se zkoušely stát byrokraty a Nehroťto se vydalo na válečnou výpravu

 

  Večer proběhl velký táborový oheň. Samozřejmý byl zpěv s kytarami a jinými doprovodnými nástroji, navíc proběhl i program Oddíl baví tábor, kde se oddíly prezentovaly vlastnoručně složenými básničkami, písničkami, scénkami- k vidění byly například Kukuřičky Bonduel, bajka O lišce a bobru, básnička o táboře či kvíz typu „Co vznikne zkřížením žirafy a ostnatého drátu?"

 

  Teď by se podle všeho mělo jít spát, ale nebylo tomu tak- starší část tábora si sbalila fidlátka (tedy spacák, karimatku, teplé oblečení a vodu) a na základě tajné zprávy, kterou našly při úklidu teepee nejmladší holčičky, se vydali za dobrodružstvím...Více zítra v Římském věštci.

 

 

Úterý 25.7.

 

Římanky, HáDýTvelf a Lemry běhali společně po táboře a plnili úkoly, Římští jezdci stříleli z luku, Hesperidky také střílely z luku a přidaly i kuš.

 

  Zbytek tábora se před obědem vrátil z noční výpravy, na kterou navazovala odpolední celotáborová hra:

 

Římský věštec

Vydání páté

 

Vařil si druid kašičku jednou v lese v rendlíčku

 

  Výzkumné jednotce, která se neustále pohybuje jako předvoj našich vojsk, se podařil výjimečný objev. Velitel jednotky Gaius Maximus totiž při jedné razii na galskou samotu objevil kromě marihuanové zahrádky i zprávu od galského druida, která obsahovala popis cesty k nejdůležitějším ingrediencím do kouzelného nápoje.

  Legie okamžitě vyrazily a po komplikované cestě dorazili na místo.

  „Už byla tma a nikdo neměl sirky, což činilo celou akci velmi složitou," popsal akci jeden voják. „Naštěstí pro nás létala všude hejna světlušek, což nám umožnilo zajistit všechny komodity. K úrazu přišel pouze jeden světlušák, který nalétl na nedopalek cigarety..."

  Zdálo by se, že uvaření nápoje už nic nebrání, ovšem předseda Ústavu pro jazyk latinský přišel po přečtení k zajímavému zjištění. Galština, používaná v receptu, je natolik zastaralá, že ji nelze klasickým způsobem přeložit do latiny.

  „Ihned jsme vyslali speciálního agenta, který měl pověření najít a přivést největšího jazykového odborníka v říši," řekl našim novinám člen lingvistické katedry Ústavu. „Ten podle našich informací bydlí sice kdesi na samotě, nicméně jistě rád poskytne pomoc," dodal, připravujíc si palečnice a španělskou botu.

  Zda je použil, se nám nepodařilo zjistit, nicméně slovník se nám samozřejmě získat podařilo a nyní už se čeká jen na správný překlad.

 

------------------------------

Večer proběhla druhá zmítačka, kterou jednak svými písněmi zpestřila Kapela snů, navíc si děcka mohla zahrát i takzvaný Ples upírů, kterého se samozřejmě zúčastnili i náležitě vymódění vedoucí

 

 

 

Prosíme rodiče, zda by nám na tábor mohli poslat jednostranně popsané papíry A4, na které tiskneme velké množství materiálu pro děti k celotáborovým hrám a letos máme opravdu velkou spotřebu. Předem děkujume J

 

Čtvrtek 20.7.

 

  Opět jsme se probudili do krásného dne a jelikož dnes bylo opravdu horko, tak kromě hraní níže vyjmenovaných her se každý oddíl několikrát protáhnul bazénem.

 

Jinak dopoledne:

Římanky se ocitly před branami Galie a hledaly živého medvěda, Římští jezdci si dali šiškované závody, Hesperidky a Lemry se učily obchodovat na burze, HáDýTvelf se plazili po lese a stříleli po sobě paintballovkami, Šutři hráli čelovku,  Obelixovy šišky cvičily postřeh v závodě a hrály vzducholoď, Mi-Taky a Nehroťto se stali inženýry,  Dětičky pana Majera hrály lano, freesbee a fotbálek a vyráběli si psy, Non oramus uspořádali konkurz.

 

Odpoledne

 

Římanky luštily Caesarovy šifry, Římští jezdci stavěli vejcovody, Hesperidky a HáDýTvelf hráli pašeráky, Lemry si zaběhly šifrovací závod, Šutři a Obelixovy šišky spoléhali na náhodu, Mi-Taky se přemístili do městečka Palerma, Dětičky pana Majera  venčily psy na kole, Non oramus a Nehroťto vycvičovali legionáře.

 

Večer

 

Římanky se připravovaly na budoucí táborový oheň, Římští jezdci vyhodnocovali stavění vejcovodů, Hesperidky šifrovaly a vyhodnocovaly odpolední hry, HáDýTvelf namáhali mozečky při kufru, Lemry se byly koupat a pak dostaly volno, ze Šutrů se stali demonstanti  Obelixovy šišky šifrovaly, Mi-Taky se vyblbly při přehazované, Dětičky pana Majera  hrály přehazovanou a volejbal, Non oramus poznávali svůj obličej a cvičili základy sebeobrany a Nehroťto mělo osobní volno.

 

Pak se ještě dětičkám pustil film v letním kině a šupky hupky do hajan...tedy vlastně až na Hesperidky, které musely projít stezkou odvahy, a Non oramus a Nehroťto, kteří se vydali na Stalkon

 

Hrací okénko:

  Vzducholoď

 

  Každé dítě si vybere jedno povolání. Potom jim vedoucí sdělí, že se všichni ocitli v porouchané vzducholodi, která klesá, a jediná možnost, jak se zachránit, je někoho vyhodit. V každém kole pak proběhne obhajoba vlastního povolání a hlasování, v němž se vždy vyřadí jedno dítě. Vyhrává to povolání (respektive poslední dvě), které zůstane ve vzducholodi až do konce.

 

Janus Gonzus Caesar:

Protože čas letí jako šílený a během několika posledních (ani nevím kolika dní) nebylo mnoho času na psaní, shrnu ty nejpodstatnější věci, co se zde udály.

Ráno (chápej na začátku tábora) se všichni probudili v době starověkého Říma za vlády samotného Caesara. Ze všech človíčků se stali „občané" žijící v římské provincii. Začalo se chodit v dobovém oblečení, veškeré hry měli římskou tématiku (nebo alespoň název), tradičním pozdravem se stal těžko popsatelný pohyb pravé ruky spolu s pozdravem „ave" a vůbec všichni se začali chovat jako Římané. Všichni jsou v prosperující zemi velice spokojení, ale Caesar chce svoje již tak velké území rozšířit a proto nechává verbovat nejen „občany", ale i jiné, pro Římany podřadné národy do legií, které pod jeho vedením již ovládli téměř celou pevninu. Téměř... Jediní, kdo se jim dokáží úspěšně bránit jsou Galové, žijící v malé vesničce a ovládající bez jakýchkoliv problémů své nevelké území. Všechny armády, které na tyto vesničany Caesar poslal, jsou rozprášeny. Proto jsou na jejich území vysláni zvědové, kteří zjistí, že síla Galů spočívá v nápoji, který si vaří a který jim po napití dává neuvěřitelnou sílu. Rozhodne se tedy, že tento nápoj získá a sám ho v boji použije. Po několikaletých bojích se to už málem podařilo. Z výpravy se totiž konečně alespoň někdo vrátil a donesl některé bylinky, ze kterých se ten jejich patok vaří. Caesar si usmyslel, že musí získat ty bylinky všechny. Pro tento úkol nechal shromáždit ty nejschopnější občany a svým třem nejzkušenějším vojevůdcům nakázal tyto občany vycvičit a tak vytvořit prestižní legie, které kouzelný nápoj získají. Ale jak známo, tak každá legie musí mít svou vlastní standartu, takže jedním z prvním úkolů bylo jí získat.

 

Po rozdělení na tři barvy si jednotlivé legie na předem určených místech postavily svá města. Mají za úkol získat informaci od zbylých dvou legií o tom, kde najdou svojí zástavu. Není to však nijak jednoduché, protože polovina této informace je v blízkosti druhé legie a druhá v blízkosti té třetí. Navíc je hlídána vojskem a co čert nechtěl ještě zašifrována. Mezi tím, co starší děcka bojují, malí caparti se vydali získat to nejdůležitější k získání standarty...

 

Vše dobře dopadlo a všechny tři standarty byly získány. Caesar je velice spokojen. Nejen že už má právoplatné vojsko, ale navíc se podařilo získat i několik dalších ingrediencí do kouzelného nápoje.

 

Mezi tím všelijakým bojováním se ale samozřejmě v Římě normálně žije. Pro zábavu si provazolezci vyrobili lanovku do vody, z dalekého Řecka si nechali dovézt cihly, ze kterých stavitelé postavili pec na chleba a jiné pochutiny. O tom, že si postavili mnoho pokrokových budov se už ani psát nemusí, natož o výrobě moderního oblečení. Ale nikomu nedá spát ten zpropadenej nápoj... Takže hlavní činností je přeci jen příprava k tažení na Galské území a získání nápoje.

 

Vojevůdci cvičí občany na Hastaty. Každá barva v oddíle bojuje za celou skupinu a je nutné, aby alespoň jeden z nich úkol splnil. Potom mají možnost zlepšit vlastnosti své bojové jednotky a vylepšovat se dále na Principa, Triara a Centuriona. Samozřejmě, že zkoušky jsou čím dál těžší a ne každá skupina dosáhne až na vrchol. Pochopitelně, že malí mají zkoušky lehčí, než ti velcí. Pro úspěšné tažení jsou ale potřeba i civilní jednotky jako „léčitel" a podobně.

 

(V tuto chvíli si nedovolím nezdůraznit, že všechny hodnosti, ať vojenské znázorněny skutečnými figurkami vojáčků, tak civilní znázorněny maličkými, precizně vyrobenými vlaječkami vyráběli potomci těch, kteří mají tyto tábory „na svědomí". Jarek zvaný „Mýval" a jeho bráška Honzin (Honza :-)), kteří jsou zde na táboře. Mýval již jako oddílový vedoucí a Honzin ještě jako dítě v nejstarším oddíle kluků.  Věřte tomu, že namalovat přes 300!!! malinkatých vojáčků do jednotlivých barev, není žádná sranda. Tyto figurky se průběžně přidávají na plastickou mapu, která znázorňuje celé území Říma i Galů a kterou vyrobil také Mýval. Mohl bych vám dát za úkol odhadnout, jak dlouho jen tohle všechno trvalo připravit, ale klidně vám to řeknu. Věřte nevěřte, kluci na tom začali makat vloni v prosinci a skoro bez přestávky na tom dělali až do začátku tábora...)

 

Každý, kdo podstoupí zkoušku a uspěje, velice pomůže legii své barvy. Získané vojenské hodnosti zvyšují počty životů, léčitelé umožňují vracení již mrtvých bojovníků do hry, řečníci jsou schopni vyjednat ideální stanoviště pro svoji barvu při boji atd. A protože díky mnoha šikovným dětem, které tyto zkoušky splnily, jsou jednotlivé legie již velice silné, je na čase se vydat na galské území...

 

V cestě nám ale stojí široký brod. Pěší jednotky ho sice bez problémů přebrodí, ale obléhací stroje jistojistě uvíznou. Takže jedinou možností je postavit pro tyto těžké stroje mosty. Materiál na ně je však potřeba zakoupit a jedinou možnou měnou jsou opět lidské životy (rozuměj dřívka, které musí bojovníci odevzdat při ztrátě života, což se stane strhnutím ocásku protivníkem strčeným za jeho kalhotama :-)). Takže velcí bojovníci se snaží získat co nejvíc životů protivníků a ve stejném poměru je odevzdat stavitelům, kteří si za ně mohou nakoupit dlouhé nosníky a ostatní materiál na stavění. Nakonec se všichni přes postavené mosty zdárně dostali blíž na území Galů, kde získali mnoho dalších ingrediencí k uvaření... však vy víte čeho...

 

 

Pátek 21.7.

  Ráno nás tradičně vyhnalo z pelíšků sluníčko a o půl deváté se program naplno rozjel a to takto:

 

Římanky a Římští jezdci pašovali zboží přes les, Hesperidky, HáDýTvelf  a Lemry zkoušeli své štěstí při hře Náhoda, Šutři připravovali dřevo na oddílové ohníčky a hráli drobné oddílové hry, Obelixovy šišky střílely z luku a zajezdily si Velkou pardubickou spoléhali na náhodu, Mi-Taky, Non oramus a Nehroťto závodily v Nichtgeberově šesti a půl boji (např. hod těstem do dálku) a Dětičky pana Majera běhaly po lese a mastili paintball.

 

Odpoledne:

  Proběhla další celotáborová hra..a tady máme naše tradiční zpravodajství:

 

Římský věštec

Vydání třetí

 

Ztracené boty, rezatá zbroj a špinavé tuniky

 

  Dnes v odpoledních hodinách dorazily naše legie k řece hraničící s galským územím. Předeslané výzkumné jednotce lehkooděnců se sice podařilo najít brod, nicméně tato akce se neobešla bez problémů.

   „Díky bahnitému dnu jsem tam zabředl až po krk," řekl Věštci pan Cloacus Maximus, člen jedné z legií, který kromě jiného váží kolem sto padesáti kilo.

  Pan Maximus našemu plátku dále sdělil: „Boty mi uplavaly, zbroj jsem rovnou hodil do šrotu a moje tunika byla tak zas...zašpiněná, že mi ji v prádelně odmítli vyprat."

  Vzhledem k této nehodě velitel lehké jízdy usoudil, že těžkooděnci a obléhací stroje, které měli dorazit k řece zanedlouho, by dopadli stejně, ne- li ještě hůře.

  Císař na zprávu svého velícího důstojníka okamžitě reagoval a nakázal pro těžkou jízdu postavit mosty.

  Majitel maloobchodu se dřevem pan Gaius Flavius Flustisvihakus dokonce poskytl armádním stavitelům značné slevy na materiál. Objevily se sice zprávy, že panu Flustisvihakusovi někdo anonymně vyhrožoval zadušením knedlíky z císařské kuchyně, kdyby to neuděl, nicméně později se ukázalo, že si anonym pouze spletl telefonní číslo a zadušen s knedlíkem v krku nakonec skončil majitel hodinářství.

  Mosty byly tedy úspěšně postaveny a naše armádní jednotky tak mohou postupovat dál v cestě za dobytím galské vesnice.

 

 

  Večer se oddíly rozptýlily všude možně i nemožně, našly si ohniště, nanosily dřevo, opekly buřtíky a krom drobných her také samozřejmě nechyběly ani písničky s kytarou či jinými hudebními nástroji.

 

Ahoj všichni přátelé Tábora na Dračí skále, ještě než se naše skvělá oddílačka Danča pustí do psaní deníčku, chci vás ubezpečit, že všechny děti přijeli v pořádku. Jejich očička zářila štěstím, že se po roce zase vrátili mezi své kamarády a ti, co jsou s námi poprvé, se hned skamarádili. Všichni prožili den plný her a teď již spokojeně spinkají na svých chatkách. Pokud své ratolesti budete chtít napsat e-mail, pište na adresu posta.tabor@seznam.cz, nebo psaní na adresu: Tábor na Dračí skále, LDT ŽOS Nymburk, Horní Orlice 72, 561 69 Králíky. Držte nám palce, ať nám vydrží krásné počasí a těšte se na zítřek, kdy se dozvíte zase něco nového. Mějte se krásně, prozatím se s vámi loučí hlavní vedoucí Honza

 

 

A ještě jedna veliká prosba.

Když budete psát dítěti e-mail, než začnete psát, co máte na srdíčku, začněte zprávu jménem toho, komu to posíláte.

Např.: Kačenka Novotná. Ahoj Kačenko, tvoje štěně mi rozkousalo už třetí botu ...

 

 

Pondělí, 17.7.2006

(deníček zčásti psaný Dančou a zčásti Honzou)

 

  Dopoledne proběhlo v duchu rozřazování dětí do oddílu, vybalování, seznamování se s pravidly tábora a tak dále a tak podobně.

  Po skvělém obědě, který připravila naše profi- kuchyně, nastal první polední klid-no, a pak už hurá do lesa či na louku za hrami a zábavou. Celý dnešní program měli na starosti naši „staří" zkušení oddíláci spolu s praktikanty, kterých tu máme opravdu požehnaně. Na každý oddíl jednoho praktikanta či praktikantku. A co si pro svoje svěřence na první táborový den připravili, si můžete přečíst právě teď.

 

  Oddíl číslo jedna- tedy nejmladší holčičky- se odpoledne seznamovaly mezi sebou například při hře Mrazík, zatímco dvojka (nejmladší kluci) běhala po lese a hrála Klauniádu. Třetí oddíl (děvčata) hrál plácanou, čtyřka a šestka šátky a krom toho se také kluci seznámili s úvodem do oddílové celotáborové motivačky. Pátý oddíl (děvčata) si zahrál na Psy, kočky a hady (taková zvláštní honěná), zatímco sedmička (devčata) řešila „S nebo bez". Osmý oddíl (děvčata) a T1 se vyřádili při hraní čtverců, devátý (nejstarší kluci) oddíl byl na obhlídce okolí a T2 hned prozkoušela charaktery jednotlivých členů oddílu a zahrála si hry důvěry.

 

  Po odpoledním hraní následoval nástup a vysvětlování dalších pravidel, pak večeře..a potom jsme si zase hráli:

  Jednička se seznamovala s dvojkou při hře na Kocourka, trojka tvořila vlajku a vymýšlela oddílový název (k čemu se děvčata dopracovala vám prozradím až zítra), čtyřka a šestka si dala zápas v hand- fotbalu, pětka stavěla v lese domečky, sedmý oddíl vymýšlel název, tvořil vlajku a hrál na příšery, devítka stavěla teepee, T1 si nacvičila základy sebeobrany a hned je využila při bojových hrách a T2 si zasportovala při poněkud netradičních variantách fotbalu, přehazované a volejbalu...

 

První den na táboře zakončil Honza již tradičně zatroubením večerky a všichni zalezli do chatek a nechali si snít svůj první sen... Tedy skoro všichni. Oddíl ve službě T2 samozřejmě ne, protože jim začala první hlídka. A protože se nám tady k večeru poněkud ochladilo, tak se až do rána na hlídce udržoval strážní oheň.

 

  Jak vidíte, dnešek byl opravdu nabitý, T1 dokonce zvládla i noční hru nazvanou Noční Bartus a dobrovolníci z oddílu devět a z téček prožili noc pod širákem.

 

  A zatímco celý tábor v klidu chrněl, všichni jsme se na poradě seznámili s celotáborovou hrou, která začne zítřejším promítáním filmu... Ale o tom zase až zítra...

 

 

Úterý 18.7.

 

  A máme za sebou další krásný den. Po mírně ospalém budíčku (přece jen děcka nejsou o prázdninách zvyklá vstávat „už" v sedm), následovala rozcvička, snídaně a pak už spousta her a zábavy.

  Některé oddíly už si vymyslely i svůj název, takže dopoledne:

 

Římanky hráli Numero sem, numero tam, Římští jezdci stavěli bunkry, Hesperidky hráli lidské pexeso, HáDýTvelf hrála s šestkou na Angličany a Skoty, Lemry sbíraly diamanty a hrály čelovku, Obelixovy šišky se staly malířkami, Mi-Taky dostalo překvapení Gaia Julia Caesara, devítka , T1 a Nehroťto létaly na Křídlech Pegase

 

Odpoledne

Římanky obrázkovaly, Římští jezdci opět stavěli, ale tentokrát přehrady, Hesperidky rozmotávaly Gordický uzel a hráli po, HáDýTvelf a Lemry se seznamovaly a zahrály si Slepičí úlet, šestka a Obelixovy šišky se seznamovaly při Kuličkové desítce, Mi-Taky a devítka  hrály na Datla a oblíbenou párovou hru Siamská dvojčata, T1 a Nehroťto se staly Auditory

 

Večer

Proběhla kontrola úkolů, které si děcka měla splnit, a jejich finanční ohodnocení. Krom toho:

Římanky hádaly slova při Kufru, Římští jezdci se staly maršály a špiony, Hesperidky využily úkolů a udělaly si módní přehlídku, HáDýTvelf si daly freesbee, Lemry se naučily šifrovat a morseovku, šestka si dala ozvláštněnou variantu fotbálku proti devítce, Obelixovy šišky se staly sochami, Mi-Taky běhaly po louce a hrály nějaké drobné hry, T1 si malovala Ksicht, Nehroťto si trošku zasportovalo- samozřejmě opět ve zvláštních disciplínách...

 

Hrací okénko:

  Slepičí úlet

Každý hráč-slepice si ze šátku, čepice nebo mikiny vytvoří hnízdo, do kterého položí tenisák- vejce. Po odpískání začátku hry vezme své vejce a odnese je do jiného hnízda. Pak se vrací zpět k svému hnízdu. Pokud je toto prázdné, má hráč prozatím volno. Pokud v něm však najde vejce (nebo i několik vajec), opět vezme POUZE JEDEN tenisák a odnáší ho do jiného hnízda. Pozor, hráč nesmí nosit míček do hnízda, kam už předtím jeden dal. Vítězí ten, kdo po odpískání konce hry má prázdné hnízdo, případně nejméně vajec. (pozn. V ideálním případě- tedy pokud by všichni hráči oběhali všechna okolní hnízda, bude mít na konci každý po jednom míčku)

 

V devět hodin se mělo jít spinkat . Jenže se odtroubil nástup, šlo se do hangáru a tam..........

 

Římský věštec aneb Jajus Pepus Zvědavus opět v akci

Vydání první

 

  Zdravím všechny obyvatele úžasné provincie Na Dračí skále jakož i veškeré čtenáře ještě úžasnějšího novinového plátku.

Jen co jsem se navrátil ze zdravotní dovolené (já za to nemůžu, že jsem jednoho fotografa zmlátil stativem...kdybyste viděli ty fotky, zbouchali byste ho taky...), hned pro mě v redakci měli práci. Šéfredaktor si sice myslel, že když mě pošle sem Na Dračí skálu, budu moci relaxovat a vyléčit své ještě mírně pocuchané nervy, ovšem to ještě netušil, co se tady bude dít...

  Mno, dovča by byla sice fajn, ale nemohu přece věrné čtenáře Římského věštce nechat bez aktuálních a nanejvýše zajímavých zpráv. Takže já se vydám vzhůru do terénu a vám přeji příjemné počtení!

 

Váš Jajus

 

Druid trousil...

  Jak naši pravidelní čtenáři vědí, Římská říše je ohromná a kromě jiného je její součástí i celá Galie...ehm, tedy to alespoň tvrdí naši politici, ovšem nám se z nezávislých zdrojů podařilo zjistit, že existuje území, kam noha římského vojáka ještě nevkročila...ne, že by zmíněný římský voják nechtěl na toto území naklusnout, ovšem on tak nějak nemůže, poněvadž ho tam ti zpropadení Galové prostě nepustí.

  Až do včerejška se nevědělo proč, ovšem pak k nám do redakce zavolal jeden všímavý čtenář: „Chodí tady nějakej dědek a padaj z něj pytlíky s nějakym bordelem. Řek bych, že ten sajrajt bude kouzelném, páč jsem se toho dotknul a teď mi na zádech roste pažitka," zachraptěl dotyčný do telefonu.

Na místo jsme okamžitě vyslali naše nejlepší zpravodaje. Informaci mezitím obdržela i CUS (Caesarova úklidová služba) a ALK (Agentura pro Likvidaci Katastrof), které za účelem sběru a chemického rozboru dotyčného „bordelu" zapojily do hledání inkriminovaných pytlíků veškeré obyvatelstvo říše.

  S radostí vám můžeme oznámit, že provincie byla prohledána a vyčištěna velmi rychle a důkladně a nyní čekáme na výsledky rozboru. Aktuální informace se opět dozvíte z našeho plátku.

 

 

Středa 19.7.06

 

Dopoledne

 

Římanky a Římští jezdci spolu stavěli kukaččí hnízda, Hesperidky zahájily celotáborovou oddílovou hru s příběhem nazvanou Kostky jsou vrženy, HáDýTvelf se koupali v bazénu, připravovali dřevo a hráli čelovku, Lemry si zaběhly postřehák a pak i závod s otázkami prověřujícími znalosti o táboře, šestka a Obelixovy šišky hráli na pašeráky (holky vyhrály, jelikož se prý kluci spíš soustředili na to, jak děvčata odhazují svršky, a nehledali pašované zboží), Mi-Taky a T1 honili po lese Caesarovy kuličky a Dětičky pana Majera se plavily na kolci, jezdili na „kolech" a hrály s Nehroťto čtverce.

 

Hrací okénko

  Čelovka

Dětem se na čelo připevní kartička s kombinací čísel a písmen- např. H46C (polohu kartičky lze i různě obměňovat, můžeme ji například přišpendlit na záda; kombinace a počet čísel a písmen na kartičkách je dobré odstupňovat podle věku dětí). Úkolem dětí je skrýt se, případně se pohybovat tak rychle, aby ostatní nemohli přečíst číselnou kombinaci na kartičce. Pokud někdo uslyší vykřiknout svoje číslo, získává trestný bod a jde si k vedoucímu  pro novou kartičku.

Pozor, kartičky se nesmí zakrývat rukama, ani opřením čela (nebo zad) o strom.

 

Odpoledne

Celotáborová hra

 

-------------------------------------

Římský věštec

Vydání druhé

 

Armáda v cajku, ale stožár zel prázdnotou

 

  V rámci příprav útoku na nedobytnou galskou vesnici vyhlásil náš císař nábor nováčku do naší úžasné armády.

  „Fakt to bylo potřeba," řekl našim novinám jeden z velitelů. „Staří vojáci jsou příliš...ehm.....staří...."

  Zkoušky byly sice náročné, nicméně mnoho dobrovolníků uspělo. „Jo, jo, mám to, mám to!!!!" ječel šťastně jeden z nich, když mu byl sdělen výsledek zkoušky. „Uspěl jsem sice jen těsně," řekl pak budoucí voják, „nicméně myslím, že se díky své píli mohu vypracovat. Několikrát jsem zhlédl filmy jako Gladiátor a Quo vadis a výsledky se jistě brzy dostaví."

  Ne, že by do toho Římský věštec chtěl příliš šťourat, ale nač nám bude super armáda, když ji nikdo ani nepozná, jelikož nemá svou vlajku? Císař si to naštěstí po našem avízu uvědomil také a nakázal v vyrobit standarty v barvě zelené, modré a žluté.

  Výroba vlajek se ovšem samozřejmě neobešla bez komplikací. Císař odmítl zaplatit předem a tak se výrobce zabarikádoval kdesi v lese a teprve po obdržení potvrzení o zaplacení faktury poslal armádním velitelům šifrované pokyny pro vyzvednutí vlajek.

  Ukázalo se, že jak ostřílení veteráni, tak i nováčci jsou perfektně připraveni a vyzvednuté vlajky se již třepotají na armádních stožárech.

---------------------------------

 

Večer

  Protože se nám některé oddíly již vzájemně seznámily a někteří jedinci by si rádi užili více společných chvil s novými kamarády, byla na dnešní večer naplánována zmítačka alias táborová diskotéka. Pod taktovkou DJů z řad praktikantů se děcka se vyblbla při rychlých hitovkách a o něco později si nově vzniklé i staré páry zase trošku oddechly při ploužácích...