Deníček událostí
zde naleznete popis událostí z 3 turnusu
Čtvrtek 13. srpna
Dobré ráno, tentokrát už naposledy z III. turnusu Dračí skály pro rok 2026. Hlásím, že máme hotovo, tedy alespoň co se týče letošní motivačky! Za sebe musím říci, že to bylo epické, ale nic, co napíšu, se bohužel nemůže ani přiblížit skutečnosti. Druhé kolo pak bude následovat, až se vám v sobotu vrátí děti a já nepochybuji, že také zážitky většiny našich táborníků budou velmi silné. Prosím, omluvte nezvyklou délku reportu, ale nejen já jsem plný emocí a alespoň jejich část bych vám chtěl tímto zprostředkovat.
Počasí nám přeje od začátku tábora a ani tentokrát se od nás Štěstěna neodvrátila a na zánik templářského řádu se usmála. Krátce před budíčkem se rozletěly dveře tří chatek Tčkačů a mezi táborníky dlící v říši snů vtrhli vojáci krále Filipa a polospící táborníky zajali. Po snídani měl následovat klasický tah komend, ale zjistili jsme, že nemáme naše podvelitele a padlo rozhodnutí pustit se do boje za jejich záchranu. Nejprve ale musí naši špehéři zjistit, kde je královští drží, a tak dopoledne proběhlo po oddílech. Nemám bohužel podrobné zprávy, co který oddíl dělal, protože jsme včera končili a na poradě řešili zakončení hry a plány na dnešek.
Po obědě jsme zažili první polední klid „nenarušovaný“ řemesly, křížovými výpravami ani ničím jiným, dospělí byli rádi za chvilku v klidu, ale někteří táborníci stihly během 17 vteřin doplnit baterky a řádili na nástupišti. Po svačině zazvonil zvon a na nástupišti mezi nás přišel český šlechtic Wolfram Katzinger z Olšové, jenž nám přinesl dárek za naši pomoc českým zemím a suroviny posílané v průběhu tahu. Přivedl nám jednoho z královských vyslanců, jehož jsme se decentně dotazovali na místo, kde jsou drženi Tčkaři. Držel však jazyk za zuby, a tak jsme se uchýlili k malé lsti. Omylem jsme nechali otevřené dveře jeho cely a pustili jsme se ve stopách prchajícího zlotřilce. Za patami mu hořelo a zavedl nás k hradu Zbiroh, který obsadili královští. Následovalo obléhání a tuhá bitva, na jejímž konci jsme Tčkaře osvobodili. V troskách hradu jsme objevili listinu se zprávou, že se blíží další královská armáda, ale pro střet s ní už nemáme dostatek sil. Padlo rozhodnutí v průběhu večera rozprodat templářské majetky v Českém království a následně se pokusit na lodi odplout přes velkou louži do nového světa. Tímto jsme si připravili půdu pro celkový závěr motivačky, který nastane večer.
Po večeři jsme se sešli na hradě, děti tentokrát odložili táborová trika, oděli se do varkočů, vyzbrojili se meči a štíty. Sbalili jsme si naše templářské saky paky – hlavně artefakty a tajemství – a vypravili se k přístavu. Po cestě nás bohužel přepadávali lapkové a předvoj královské armády a my jsme se pustili do závodu s časem – evakuovat se do přístavu dříve, než dorazí jádro vojska královských. Naše naděje ale brzy pohasly a nepřítel nás zatlačil zpět do Dragolonu, kde za námi zaklapla brána. Hradby obsadil 2. oddíl, který nás neustále informoval o dění venku. Na bránu v pravidelných intervalech bušilo beranidlo, obléhatelé se pokusili ztéci hradby pomocí žebříků a pálili z katapultu. Ale Dragolon nám byl zatím dobrou pevností a poskytl templářům dostatek času, aby se vypořádali se svými záležitostmi.
Hrstka rytířů dostala na starost ty největší artefakty, které jsme nashromáždili, a uprchla tajnou chodbou. Těchto pár nejaktivnějších dětí je pak opatrovalo až do půlnoci, kdy je na různých místech předalo posledním templářům, kteří zajistí jejich bezpečný úkryt. V hradu ale mezitím pokračovalo drama. Z tváří i těch největších posměváčků za zvuku hudebního podkresu, bušení beranidla a zděšených výkřiků hlídek zmizel posměch a plně se nechali unést dějem. Padlo rozhodnutí, že zbylá tajemství je třeba spálit, aby nepadly do rukou krále Filipa. Dětské ručičky, mnohdy za doprovodu slziček pak házely pracně získávané svitky s templářskou pečetí do plamenů a ticho narušoval jen ryk obléhatelů. Následně zazněl naposledy náš templářský chorál a zpívali i ti, do nichž bych to neřekl. Také útočníci na chvilku zmlkli a poslouchali poslední zpěv. V posledních chvílích před pádem Dragolonu jsme ještě každému táborníkovi rozdali po jednom posledním tajemství přímo od velmistra – tento svitek si mohou otevřít po příjezdu domů. A pokud vám vaši táborníci jeho obsah neukáží – je to přeci tajemství a vy nejste členy řádu, takže sorry jako - tak zde je jeho text:
Drahý bratře, drahá sestro!
Dny templářského řádu jsou zpečetěny po zradě francouzského krále, ale náš řád jako strážce největších tajemství lidského rodu musí přetrvat navěky. Byl jsi svědkem pálení varkočů s rudým křížem, ale já Tě nyní žádám, abys i nadále nosil tento symbol s hrdostí ve svém srdci. Viděl jsi zničení nejcennějších templářských pokladů, aby nepadly do rukou našich nepřátel. A ti si myslí, že bylo zničeno všechno. Ty ale moc dobře víš, že plameny pohltily jen zlomek. Relikvie, mapy do nového světa i nejcennější informace se dostaly do bezpečí ještě před pádem poslední templářské bašty - hradu Dragolon. A já Tě nyní zavazuji posledním úkolem. Střež toto tajemství jako oko v hlavě. Zůstaň ve svém srdci templářem a zachovej vědomí, že to nejcennější, co jsme měli, je stále někde tam venku ukryto a čeká na ten správný čas, aby bylo prozrazeno světu.
A pak se to stalo. Za praštění dřeva padla brána a na nádvoří se nahrnuli královi ozbrojenci. Děti měli pokyn neklást odpor, ale v jejich očích byl vidět vzdor a bezmoc. Královi vyslanci pak zuřili, když jim jako kořist do rukou padlo jen nějaké dřevo a železo, ale uchlácholilo je několik měšců zlata, které zmizely v útrobách jejich kostýmů. Rozhodli se, že nás ušetří – ale jen pokud se zřekneme templářského řádu. Převor, z nějž byl serván varkoč s templářským křížem, aby uchoval životy svých rytířů, zavelel k sundání varkočů. Následovaly další slzičky i nadávky, ale bílé oděvy s rudými kříži nakonec padaly do prachu a ponížení templáři byli vyhnáni před hrad. Beze zbraní, bez našich varkočů, někteří smutní jiní rozezlení jsme pak sledovali, jak za námi znovu – tentokrát z druhé strany - zaklapla brána. Králův úředník pak na hradbách symbolicky spálil na kopí jeden z varkočů a nad hradem stoupal hustý černý dým ze zbytku našich varkočů. Ve tvářích dětí byly vidět přesně ty emoce, které jsme plánovali, aby v tuto chvíli převládly. Pak jsme se pod vedením někdejších komturů rozešli po bývalých barvách, vyzvedli část ukrytého zlata – dělení kořisti nám trochu zlepšilo náladu. A pak následovalo opatrné vysvětlení, co se vlastně stalo, rozloučení s barvou, rozdání drobných dárečků a upomínkových předmětů. Zájemci se pak ještě shromáždili na nástupišti, kde hořela finská svíce a ještě asi 30 minut jsme si zpívali a koukali do ohně, byla to magická atmosféra. Do postýlek odcházíme a v hlavě se většině dětí rozléhá heslo, které v posledních hodinách zevšednělo: Jednou templář, navždy templář!
Vážení rodiče, až je mi líto, že teď musím zase přejít k technickým věcem. Tento deníček je poslední, který zde letos čtete, na psaní dalšího už v následujících dnech nebude čas. Dnes nás čeká bláznivé odpoledne – tombola oddílů, kdy si na hodinu vymění vedoucí, dvouhodinovka naruby, kdy se z dětí stanou vedoucí a z nás děti. Večer bude každý z dospěláků odsouzen za „zločiny“, jichž se zde dopustil k nějaké scénce. No a poslední den je vždy stejný. Mohyla a položení kamenů nováčků, jarmark a utrácení zlaťáků a pak závěrečná zmítačka. No a to bude z letošního III. turnusu vše.
Na závěr mi dovolte poděkovat vám za důvěru, kterou do nás vkládáte, když nám na 14 dní svěřujete své děti. Moc si toho vážíme a věřte, že děláme maximum, aby se tady vašim ratolestem líbilo a odvezli si odsud mnoho hezkých zážitků. Snažíme se v nich vzbuzovat vlastnosti a hodnoty v duchu „Foglarovských“ ideálů, lásku k přírodě i úctu a respekt jeden k druhému. U mnoha z nich je vidět, že je podobným správným směrem vedete i vy, za což vám patří v dnešní době pokřivených hodnot díky. No a co bude za rok? Nějaké plány se nám sice už rodí v hlavách, ale tentokrát si ještě – sportovní terminologií řečeno – vezmeme oddychový čas a vše odhalíme až na podzim.
Mýval
Středa 12. srpna 2026
Te Deum! Dnešní ráno tady bylo pěkně dusno, tedy, ne že by bylo vedro, noc byla pořádně studená a ráno jsme odsekávali led z uší – kdyby měli templáři teploměr, naměřili by pěkných sedm stupňů. Ale včerejší den by se dal popsat jako ticho před bouří, která vypukne dnes. Zatím taková ochutnávka. Dnes ještě před budíčkem vtrhlo do tábora komando královských, vytáhlo z postelí Tčkaře a na rozkaz krále Filipa je uvěznilo na hradě. Měli by být transportováni do Francké říše, kde je potká osud tamních templářů. My už totiž víme, co se stalo v pátek 13. října 1307 v celé říši a ve Francích obzvlášť! Vezmeme to ale postupně.
Dopoledne ještě nic nenasvědčovalo zhoršení situace. Filip sice žádá stále více peněz a odkládá splátky, ale to nám nezabránilo hrát si v oddílech. Jednička si ukořistila jednoho Tčkaře a pomocí přírodnin jej nastrojila coby vílího prince, dvojka stavěla pirátskou loď a svedla námořní bitvu, trojka navštívila galerii moderního umění, čtyřka stavěla hrady a pak následně kontrolovala jejich odolnost při obléhání, pětka měla důvěru a poznávání svých silných a slabých stránek, šestka se zašila do sauny a drbala, Tčko hledalo Zdenu.
Odpoledne jednička vyráběla z korálků od víl, dvojka budovala kryty proti dělostřeleckému bombardování, trojka řešila, jak by měl vypadat ideální kamarád, čtyřka pomocí buzol našla mimozemskou loď, pětka se zašila a hrála deskovky, šestka vyráběla batikovaná trička a Tčko se snažilo přežít v krytu. Pak následoval nástup, na nějž kluci ze dvojky vtrhli jako velká voda a hlásili nám hrůzný nález. V lese našli zakrvácený templářský varkoč, zlomený meč a dopis určený pro nás. Po poslovi se však slehla zem. Dopis si budete moci přečíst v galerii fotek, ale zjednodušeně nás informoval, že král nechal pozatýkat a mučit templáře ve Francích a nyní to vypadá, že podobný osud chystá i pro nás. Přesto si všichni zvolili raději boj a ochranu našich tajemství před podvolením se nestoudnému ultimátu. Tak uvidíme, co nás bude potká dnes.
Večer jsme si pak opekli buřtíky, hráli na kytary, dali drobné hry a povídali si. Cestou do postýlek nám svítily hvězdy, nebe občas protnula krásně viditelná Perseida a nás přivítaly spacáčky… Naposledy coby templáře…
Mýval
Úterý 11. srpna 2026
Te Deum! Dnes bylo krásné slunečné ráno, ale my jsme si jej užívali o hodinu méně, protože jsme si udělali neděli a vstávali o hodinu později. Důvodem je fakt, že děti jsou již unavené, ve volném čase někteří z nich vyhledávají spacáky a ráno je budíme hůř a hůř. Navíc se nám blíží do finále naše celotáborová hra a my je potřebujeme v plné síle. Dnešek navíc přinese jeden velký zvrat! Je totiž pátek 13. října léta páně 1307.
Včerejší dopoledne tábor vyrazil na borůvky, protože nám paní kuchařky slíbily buchtu ke svačině. Modré šílenství nakonec vyneslo téměř 30 litrů borůvek. Odpoledne jsme vyrazili na celotáborovou bojovku. Zhoršující se diplomatická situace nás nutí připravovat se na válku, a tak jsme plnili sýpky. A protože jsme duše dobré, tak kromě obilí do svých sýpek jsme mohli házet našim soupeřům také myši (každá sežere 3 obilí) nebo kočky (každá sežere jednu myš). Hra byla velice dynamická a barvy musely strategicky uvažovat. Nakonec s velkým náskokem zvítězili černí. Mírné zpestření znamenalo asi 6 velkých hasičských aut, které pod majáky přejely nedaleko nás, protože měly v lese hlášený oheň. Byli jsme ve střehu, ale naštěstí nešlo o nic závažného a bojovníci s ohněm nás po chvíli ujistili, že můžeme v lese i nadále fungovat.
Večer proběhl v oddílové režii, jednička se odebrala i se spacáky na hrad, kde strávila noc, dvojka měla epický piškvorkový šampionát s trojkou, čtyřka se malovala temperkama a blbnula po táboře, pětka se šestkou vyrazily po azimutech k rozhledně, kde přespaly a ráno si přivstaly na východ slunce. Tčko se spakovalo a vyrazilo přespat do Bogova.
Mýval
Pondělí 10. srpna 2026
Te Deum! Konečně se nám ochladilo a budíme se do příjemného svěžího rána. Jsme trošičku rozlámaní, protože jsme si včera prodloužili večerku – nechtělo se nám ze zmítačky. Dnes dopoledne nás čekají odpočinkové borůvky, odpoledne pak bojovka. Včera bylo, mimo večerní zmítačky, oddílové. Dopoledne jednička s dvojkou stavěla babylonskou věž a prodělala zmatení jazyků, trojka uctila památku padlého plyšáka módní přehlídkou, čtyřka a pětka hrála společně trona v hangáru, šestka absolvovala kurz masírování (vedoucí i praktikantka jsou certifikované masérky) a Tčko si prohlubovalo své znalosti tábornických dovedností.
A už je to tu, další křížová výprava proběhla po obědě, kdy se na nástupišti sbírala dvě mohutná vojska a vypukla dlouhá zuřivá bitva! Křižáci zaútočili na obranu saracenů a už se zdálo, že ji prolomí, pak ale přišly nepříteli posily. Ač početně znevýhodnění, mohli se saraceni opřít o podporu katapultu, a nakonec křižáky spolu s templářským sborem zatlačily a nakonec i rozprášili. Jaké asi bude mít tato porážka pro náš řád důsledky?
Odpoledne proběhlo po oddílech, jednička se učila prát, protože v oddíle vypukla „ponožková krize“. Po jejím zdárném překonání si holky pletly cůpky a malovaly náhodné kolemjdoucí. Dvojka a trojka hrála pašeráky a pašovala zprávu pro krále Gondoru. Čtyřka a šestka pořádala hon na lišku, pětka si roztopila saunu a pořádně se u programu zapotila. Tčko pokračovalo v etapové hře a umřela mu ovce Molly. Pak Tčkaři zjistili, že mají všichni totožné onemocnění, jako ono nebohé zvíře. No a večer pak již zmiňovaná zmítačka. Dnes na nástupu dostane každá komenda důležitý dopis od krále Filipa a celotáborová hra se nám překlopí do závěrečné fáze. Zatím ale panuje klid a komendy nic netuší…
Neděle 9. srpna 2026
Te Deum, rodičové rytířů templu! Dnes byla opravdu chladná noc, dětem, kterým byla zima, jsme půjčili deky navíc. Přesto jsme všichni zdraví a nic nám nechybí. Tedy, snad možná kromě peněz. Francouzský král Filip nám oznámil, že nedokáže splácet své půjčky v dohodnutém čase a naopak žádá o více zlaťáků. Jak se k tomu dnes templáři postaví? Včera jsme jinak měli dopoledne oddílové. Jednička měla služební oddíl a barvila dračí vajíčka, dvojka si zahrála fotbal – ale tisíckrát jinak. Trojka zařadila koňské dostihy, čtyřka se učila šifrovat v rámci policajtů a teroristů, pětka pomocí vlastních map pátrala po pokladech, šestka tvořila němý film a Tčko mělo LARP s názvem Mise Dolly.
Odpoledne proběhla šifrovací celotáborovka, během níž jsme pátrali po starých pokladech prototemplářů ukrytých v českých zemích. Jednotlivé barvy se rozdělily na malé a velké a tyto skupinky pak luštily šifry, získávaly nápovědy a nakonec rozlouskly kryptex. V cílové rovince malí bílí předběhli červené malošky a o prsa korejské sprinterky urvali vítězství ve své kategorii. Mezi velkými zvítězili červení, kterým sice na paty šlapali černí, ale v tomto případě si vítězství uniknout nenechali.
Večer byl také oddílový, jednička zařadila špiony v táboře, kluci z dvojky rozbili půjčený reprák (on už nefungoval a jednalo se o motivaci) a ve strachu z průšvihu utekli do lesa, kde se rozhodli vyčkat do dalšího dne. Naštěstí byli zachránění a přivedeni zpět krátce před půlnocí. Trojka s pětkou hrála Among Us, čtyřka letěla vzducholodí a učila se s busolami, šestku jsme vybavili vysílačkami, naučili je pravidla radioprovozu a vyslali propátrat les a přivést kluky zpět. Celou dobu jsem monitoroval jejich komunikaci a holky si to opravdu užily. Tčko vymýšlelo 10 zákonů civilizace a pak je postupně vyřazovalo.
Dnes nás čeká konečně trošku klidnější den co se celotáborového programu týká, ale budeme muset nějak vyřešit toho Filipa. Tak uvidíme…
Mýval
Sobota 8. srpna 2026
Te Deum! Jak se máte, my se máme skvěle. Komendy se utěšeně rozrůstají, jsme zdraví a teplota opět stoupá. Dnes nás čeká šifrovací hra, na kterou už se nějaký ten den chystáme.
Včera bylo po oddílech pouze dopoledne. Nejmenší děvčata využila pokleslých teplot a zařadila běhací hry, dvojka vyrazila do Vietnamu a prchala junglí, trojka po spaní na hradě zvolila klidný program a drobné hry. Nejstarší borci připravovali celotáborový velký oheň, pětka si spolu se šestkou udělala základnu mimo tábor a pak se plížila zpět a „kradla“ všechno možné. Nikdo je přitom ale nesměl vidět. Tčko hrálo pašeráky.
V poledním klidu proběhla další křížová výprava. Tentokrát byl odpor saracenů o poznání tužší, přesto jsme nakonec slavili vítězství. Pak k nám dorazil posel, že saracenská vojska vyplenila před několika dny královské věnné město Hradec Králové a my jsme se rozhodli oplatit jim stejnou mincí. Rozdělili jsme se do barev a oblehli saracenské město Bešiktaš. Komendy shromažďovaly u jeho hradeb kameny, zatímco na ně obránci zevnitř pálili bakulemi. Po hodině boje pak barvy přisunuly katapulty, které si děti přivezly z domu a pálily na město – úkolem bylo nastřílet do vyznačeného kruhu co nejvíce kostiček. Katapultů si však děti z domu přivezly opravdu málo, tak jsme obléhatele doplnili o stroje vyrobené na táboře. Některé byly skutečně povedené a do vyznačeného území šly všechny kostky, jiným se dařilo méně. Vítězství nakonec slavila o jediný kámen bílá. Pomsta se nám tedy vyplatila a několik saracénů bylo ušetřeno, a tak jsme je uvrhli do votroctví.
Večer pak proběhl slavnostní celotáborový oheň, během nějž se střídala kytara a scénky dospěláků. Letos to bylo velmi povedené a scénky vtipné. Mírně jsme prodloužili večerku a do pelíšků odcházíme s nebeskou klenbou nad hlavou…
Mýval
Pátek 7. srpna 2026
Te Deum! Věřili byste, že už jsme v polovině tábora? To to letí. Jinak se nad námi skutečně včera stáhla nějaká mračna a dnes také, takže je to venku konečně snesitelné. Stále máme prázdnou marodku, ale na dětech i dospělácích se začíná projevovat únava. Snídaně v jídelně se nesou v komorní atmosféře a štěbetání dětí nahradily nepřítomné pohledy před sebe a žváchání rohlíku. Pak se ale dětské motorky rozjedou a velmi rychle zvyšují výkon. Včerejšek byl oddílový, protože jsme si potřebovali předchystat složitější šifrovačku, která nás čeká zítra.
Pro zjednodušení opět program po jednotlivých oddílech, dopoledne; odpoledne a večer.
1- Tábornické dovednosti, práce se sekyrami, stavba a rozdělávání ohňů; seznámení s těmi nejběžnějšími šiframi; zakončení velké etapovky s názvem Nejstarší tajemství
2- Společné s 1; kluci přežívali během zombie apokalypsy; společné s 1
3- Děvčata si plnila povinnosti služebního oddílu a řešila oddílové záležitosti; založení a provoz italské restaurace; společné s 1
4- Koňské dostihy (na adjektivum koňské kladl vedoucí důraz, netuším však, jaké mohou být jiné 😊 ); zákonodárci, výprava k bunkrům a řešení sporů bojem; praktická střelba katapulty, šifrování
5- Hledání, výroba a údržba ideálního přítele; šifrování; barvení štítů a kamenů
6- Příprava posledního soudu; šifrování a praktické využití nabytých znalostí – děvčata rozmisťovala po táboře bomby a pak šifrovala jejich polohu, druhá strana musela rychle luštit a bombu deaktivovat; tron v hangáru
T - Etapová hra Abigail; společné s 6; příprava zakončení etapovky pro nejmenší oddíly
Dnes nás čeká odpolední bojovka, během níž děti zužitkují své katapulty a večer pak slavnostní celotáborový oheň.
Mýval
čtvrtek 6. srpna 2026
Te Deum! Dnes je neděle, věděli jste to? Vy sice máte v civilizaci a dokonce i v Brně dnes čtvrtek, ale my máme neděli a vstávali jsme o hodinu později. Včera jsme totiž měli velice náročný den a ta vedra nás stojí hodně sil. Přesto lazaret zatím okupují pouze pavouci a plyšáci na postýlkách stále marně čekají na první společníky. A co že nás to včera tak vyčerpalo?
Dopoledne se neslo v tradičním duchu – nejprve ranní tah a stavba, následně oddílový program. Oddíly 1-3 a Tčko pokračovaly v polocelotáborové etapovce a konečně obsadily Jeruzalém. Čtyřka a šestka se navzájem oťukávaly a pak vyrazily na ferraty, pětka měla tábornické dovednosti a dokonce se učila vyrábět filtr na vodu. O poledním klidu proběhla pro dobrovolníky první křížová výprava, podařilo se nám obsadit město a získali jsme bohatou kořist! Pak zazněl zvon a my jsme se vydali k další celotáborové bitvě. Komendy uzavřely aliance po dvou a putovaly po okolních městech s vozem a shromažďovaly zásoby. Každá aliance měla vlastní povoz, který musely táhnout koně, ale bojovníci museli celou karavanu chránit. Boj byl neskutečně intenzivní a děti měly skvělé nasazení. Celkové vítězství nakonec slavila aliance zeleno-červená.
Večer jsme po nástupu dětem nedali večeři. Tedy, alespoň ne v jídelně, nebojte se. Oddíly si po táboře připravily ohniště, zapálili ohně a opékaly buřtíky. Hrálo se na kytary, povídalo se a proběhly nějaké drobné hry. No a s příchodem tmy jsme se pomalu chystali uložit do postýlek, když klidný soumrak přervalo zběsilé volání zvonu! Všichni na nástupiště! Převor nám sděluje, že saracenské vojsko oblehlo tři křižácké hrady a musíme se jim vydat na pomoc a zachránit poklady tam ukryté. Jedničku a Dvojku jsme nechali hlídat tábor – nejmenší kluci a holky to jistili ze svých spacáků. Pak jsme vyzvali ostatní, aby se rozhodli, zda chtějí jít do lesa na tuto nebezpečnou akci, hodlali jsme vše udělat na bázi dobrovolnosti, sami jsme netušili, jaký bude výsledek. No a byli jsme překvapeni, v táboře zůstalo jen několik jedinců spočítatelných na prstech jedné ruky nešikovného truhláře – a to se většinou jednalo o děti s bolavými kotníčky a koleny. Pak se naše templářské vojsko vydalo v malých skupinkách napříč saracenským ležením a opakovaně zachraňovalo templářská tajemství. Byla úžasná atmosféra a díky úsilí našich Tčkařů vedoucích skupinky bylo naprosté až magické ticho. Vše dopadlo na výbornou, tedy až na to, že několik skupinek padlo do zajetí, ale Tčkaři za cenu vlastního upadnutí do otroctví zachránili alespoň zbytek svých svěřenců. No a nám se snad podaří vykoupit tyto nešťastníky zpět na svobodu. Nejvíce se dařilo žlutým a červeným, zatímco bílí naopak propadli a z jejich Tčkařů se nevrátil nikdo…
Mýval
PS: Moc zdravím Libku Koksovou, někdejší hospodářku 3. turnusu :)
Středa 5. srpna 2008
Te Deum! Zdravíme vás do civilizace ale také do Pardubic 😊 Čeká nás další horký den, včera zde byla viděna moucha, jak vzplála za letu, táborový velbloud si stěžoval na přílišné vedro a stále více dětí se chodí místo ranní rozcvičky osvěžovat a kropit hadicí. Marodku máme prázdnou, morálka je dobrá, protože úspěšně množíme naše templářské majetky a měšce začínají utěšeně cinkat. Ale čekáme, kdy se nad námi začnou stahovat mraky – ty obrazné nad templářským řádem přijdou až v dalším týdnu, ty skutečné vyhlížíme s nadějí… Co jsme dělali včera?
Dopoledne se jednička seznamovala s trojkou a barvila si štíty a kameny na mohylu, dvojka se nechala krátce zaměstnat od Šamana a pak stavěla hráze v potoce – letos je to velice oblíbená činnost. Čtyřku přepadli mimozemšťané a kluci jim pak pomáhali opravit loď, pětka mapovala jungli, šestka hrála vlajkovanou a pomáhala žábám v páření. Tčko hrálo na důvěru a pak si ukázalo, že škatulkovat na základě pouhého vzhledu může být ošidné.
Po obídku a poledním klidu následoval další oddílový program, kdy Tčko připravilo pro oddíly 1-3 polocelotáborovou hru, během níž se malošci připravovali na dobytí Jeruzaléma. Čtyřka a pětka se seznamovaly a hrály pašeráky, šestka zařadila tábornické dovednosti, učila se s busolou a rozdělávat ohně. Bylo skvělé vidět opravdové nadšení od děvčat, která jinak příliš nedávají najevo své nadšení.
Večer se táborem začaly linout vůně, na dětech se objevovalo čistě elegantní oblečení a z hangáru zní hudba. Zpočátku se pařilo na hřišti ve stínu kolem rozprašovadla a zábava se nakonec přesunula dovnitř. Mírně jsme prodloužili večerku – Tčko však prodloužení odmítlo a šlo spát za udiveného pohledu a nechápavého pohledu přítomných dospěláků…
Mýval
Úterý 4. srpna 2026
Te Deum! Máme tu další den, kdy si budeme hrát na opékání buřtíků! Už včera bylo vedro na padnutí, a tak kropíme, poléváme, zaléváme, kloužeme se na vodní plachtě a zkrátka se ochlazujeme, jak je to jen možné. Marodka je prázdná a nálada dobrá! Komendy nám po ránu utěšeně rostou a včera dokonce proběhly první ranní aktivity, kdy templáři mohli vyrazit za nějakou aktivitou, získávali dílky na stavbu, tajemství a suroviny. A potřeli také první lapkovskou bandu. Dopoledne pak následoval oddílový program, jednička plnila zkoušky zadané jejich kámoškami vílami, dvojka se učila šifrovat, trojka s pětkou hrála živou verzi deskovky Root, čtyřka měla program s názvem toaleťák – návrat domů, šestka navázala na předchozího Picassa a vyráběla také vlajku, Tčko v rámci pokračování etapovky budovala infrastrukturu.
Odpoledne proběhla první celotáborová bojovka – výcvik komend. Jednalo se čistě o boj na ocásky, během nějž děti sbíraly body za každého zlikvidovaného protivníka. Pokud malošek zlikvidoval velkého, dostal 9 bodů, ale když třeba Tčkař maloška, bod měl jen jeden. S těmito skalpy pak chodili do středu, kde se body přičítaly. Po litém boji jen velmi těsně zvítězili zelení doslova o jediný skalp před modrými.
Večer pak byl opět v oddílové režii. Jednička s dvojkou vyrazily po stopách prvních lidí, trojka jako Vavrdovi pošťáci doručovala zásilky, čtyřka budovala funkční katapulty, pětka zahájila etapovku a vydala se po stopách Sáry Connorové, šestka řešila místa činu, Tčko sbíralo vzorky k výzkumu. S nastávajícím šerem nás do postýlek vyprovázejí pohádky z Mechu a kapradí hrané na trubku a usínáme za svitu hvězd…
Mýval
Pondělí 3. srpna
Te Deum! Co to ten Mýval plácá, ptáte se, to se úplně zbláznil? To je náš táborový templářský pozdrav! A pokud vás někdo pozdraví „Te Deum“, slušně vychovaný templář odpoví „Te Deum, Te Deum“. Dnes nás vzbudilo krásné slunečné ráno dávající tušit, že bude horký den. Všichni jsou zdraví, jsme bez úrazu a hra se nám pomalu dostává do obrátek. Ale ke včerejšku, celý den byl oddílový, akorát ráno jsme se sešli všichni, abychom si vysvětlili fungování templářských komend. Pověděli jsme si o pravidlech budování, těžby, děti se dozvěděly jak vylepšovat budovy, stavět vojáky, vydávat rozkazy na další den a mnoho dalšího. Následoval pak první tah po jednotlivých komendách. Takové tahy budou každé ráno a pak po nástupu ještě další tah provedou ti nejstarší táborníci.
A nyní k programu, pro zjednodušení vždy popíšu, co dělal ve zbytku dopoledne, odpoledne a pak večer.
1 – společně s dvojkou hrála freesbee bojovku na hřišti; vyrazila na průzkum neprobádaných částí lese, kde hrála na myslivce a narazila na víly; tytéž víly pak holkám poslaly zašifrované dopisy, které pak děvčata luštila. A že jim to šlo skvěle!
2 – s jedničkou freesbee bojovka; průzkum jungle; krádež v trezoru italského rodu Medicejů
3 - drobné vyblbovací a běhací hry na louce; Plíhaloviny; rekonstrukce a vytváření místa činu
4 - se proměnila na partyzány a přepadla konvoj; krmení a záchrana kralického monstra; pakobal
5 – stavěla v lese domečky a pak je jako vzteklí ptáci ničila; seznamovačky a oťukávačky s šestkou; provedla atentát na zastupujícího říšského protektora Dejwise
6 – sváděla tuhé lodní boje; seznamovala se s pětkou; malovala kameny a štíty a při tom si holky povídaly, zakládaly táborové deníčky a učila se foglarovským hodnotám
T – práce a manipulace se sekerkami pomocí lan; teamové běhací hry na hřišti; zahájila etapovou hru ve stylu The Alters
Dnes nás čekají další tahy a tentokrát i aktivity, někteří templáři vyrazí obléhat hradby a pálit z katapultu, jiní se promění v kartografy, někdo bude zase lovit špiona. Odpoledne si dáme první celotáborovou bojovku. Ode mě z Dračí Skály pro dnešek vše. Te Deum!
Mýval
Neděle 2. srpna
Dobré ráno z Dračí Skály!
Dnes jsme se vzbudili do lehce zamračeného rána, z chatek nás vyhnala trubka a všechny oddíly vyběhly na rozcvičku. Nálada je skvělá, v dětech je vidět očekávání, co bude. Včera jsme se totiž všichni stali členy templářského řádu. Ale vezměme to popořadě. Po poledním klidu oddíly zmizely do lesa na průzkum, co se tu zase za rok změnilo, nebo – v případě nováčků – seznámit se s prostředím, kde budou 14 dní řádit. Hrály se seznamovací hry, děti zjišťovaly pravidla, jak to na táboře chodí a někde přišlo lehké oťukávání i s oddíly opačného pohlaví. V 17.30 jsme se sešli na první nástup a následovala večeře. Po krátkém oddílovém programu pak přišlo promítání druhé části filmu, která nás seznámila s historií, fungováním a posláním templářského řádu. Ten je bohatý, každý mu dluží peníze, buduje, pomáhá a utěšeně se rozrůstá. A nyní přišel čas rozšířit jej i do českého království, kam velmistr k tomu účelu vyslal šest komturů, kteří si tady rozdělili táborníky do šesti barev. Spolu s nimi ještě večer odešli na různá místa a složili přísahu řádu – v tajemné atmosféře, za doprovodu chorálové hudby a za svitu pochodní. No a dneska nás čeká seznámení s pravidly celotáborové hry, postavíme si první budovy, vytěžíme první suroviny a vybereme první daně. O tom ale zase až zítra!
Mýval
Vážení rodiče, posílám první hlášení z Dračí Skály. Třetí turnus v pořádku dorazil, děti jsme seznámili s prostředím a chvilku před obědem jsme jim promítli náborový film to řádu Templářů. Nyní jsme už po výborném obídku, táborníci mají polední klid a dospěláci absolvovali poradu, abychom sladili večerní úvod do celotáborové hry. Já se nyní odmlčím, během dne zkusím dodat prvvní fotky, ale plnohodnotné povídání zde bude zítra před obědem.
Mýval