Deníček události ze 3 turnusu

Poslední zápis a hlášení z indiánského tábora, aneb co bylo včera, dnes a zítra
Den hromů, měsíce zrní
11.8.
Konečně se nad indiánskou osadou umoudřilo počasí a na rozespalé táborníky na rozcvičce se usmívá sluníčko. Skupina otužilců, která je den ode dne menší se odvážně vrhá za smrky do studených vod našeho bazénu.
Jednička s Trojkou v lese sbírají a pak i vaří houby. Nebojte se, jde pouze o hru a houby jsou papírové kartičky. Nejmenší borci hrají drobné hry na louce a ještě dodělávají kameny na mohylu. Moulové v akci také dodělávají kameny a nachází čas ještě na freesbee na hřišti. Pětka v lese poznává indiánské ctnosti a posouvají šišky na čas. Kluci z Akatsuki prohledávají les a pátrají po bundě svého vedoucího a pak stavějí hráze. Nejstarší holky dolaďovaly poslední detaily k večernímu poslednímu soudu. Nejstarší kluci společně s Osmičkou hráli bojovou hru
pískání a honění, ve zbytku času stavěli hráze POZOR na souši. Tčko připravovalo oheň a louče na večerní táborák a druhá polovina připravovala hru pro ostatní.

Odpoledne se neslo ve znamení indiánského měření sil. Na nástupišti se hrály kontaktní hry, které se většinou hrají jen po oddílech, ale teď jsme hráli cca ve 150 lidech. Bu-Ku-Hu, zouvaná, had a nakonec velké finále. Válka barev, všichni si namáčeli ruku v barvě a patlali se a patlali. Rázem byli všichni celí barevní (nebojte se, všichni měli jen plavky a barva lze vyprat), ale naprosto nadšení. Odevšud se ozývaly hlasy, že toto byla nejlepší hra, která se hrála. Celý barevný tábor naskákal do bazénu, počasí nám perfektně vyšlo a bylo slunečno a teplo. I
tak jsme ale všechny protáhli teplou sprchou. Večer následuje snad nejoblíbenější dětský program, táborák s posledním soudem. Soud a tresty vymýšlely holky ze Jsme na koni, pochopy a bodyguard dělali Tčkaři. Soud byl rychlý, soudci mluvili nahlas a plynule a tresty nápadité a vtipné. Večer jsme se shodli, že to byl jeden z nejlepších soudů. Po (ne)spravedlivém odsouzení celého personálu jsme ještě poseděli okolo ohně a zpívali s kytarou, ale postupně se všichni vytrousili do postýlek, protože zítra nás čeká velký den. Brzo ráno ještě vybraní Tčkaři vyrážejí na psychicky i fyzicky náročnou polonoční hru Stalker.

Den slavností, měsíce zrní

12.8.
Je vidět, že tábor se blíží ke konci, vedoucím dělá stále větší problém dostat děti z vyhřátých spacáků a i rozcvičky jsou ospalejší a uzívanější. Dnes nás čeká poměrně jednoduchý den. Dopoledne se celý tábor vypravil k mohyle u hrobu  neznámého plyšáka, aby tam mohli noví táborníci položit svůj kámen a všichni chvilku posedět a popřemýšlet nad skoro skončeným táborem a zabilancovat si. Na závěr rituálu dostali všichni razítko do pasu a oddíly se rozprchly všemi směry užít si poslední samostatný program a vyčistit trochu les. 
Odpoledne nás čeká veliký jarmark, pro děti budou nachystány různé atrakce, stánky, hospoda, kasíno a všechny možné a nemožné programy korunované dražbou osobních věcí všech dospěláků. Děti zde budou moci utratit pracně vydělané smrky. Večer bude následovat poslední rozlučková zmítačka a pak už jen balení a v sobotu odjezd domů za maminkou a tatínkem a na táboře nás vystřídá banda plyšových přátel. Tak tedy naposledy:
O Akita Manitou a Potáhéé, napříště už vás z těchto míst budou hladit plyšovou tlapkou...

Den volnosti měsíce zrní
10.8.
Ráno nás opět straší temné mraky a v jednu chvíli prší tak silně, že uvažujeme o tom, že program zrušíme a pustíme film. Déšť ale naštěstí ustává a tak se pouštíme do programu po oddílech.
Z jedničky se stávají omezení malíři a kreslí obrázky. Vtip je v tom, že každá holčička má nějaký handicap, jedna má svázanou ruku, další nemá prsty, jiná zase  ruce neměla vůbec a musela malovat pusou. Dvojka hrála kufr a zbytek dopoledne kluci strávili v indiánské sauně. Trojka v hangáru tancuje zumbu a pak zpívají karaoke, to vše společně s holkama z Pětky. Moulové v akci se uklidili do jídelny a zkouší všechny možné i nemožné deskovky, které zde jsou k dispozici. Šestka hraje hry na pochodu a cestou si někteří sbírají kameny, které si později namalují a pak je položí na táborovou mohylu. Holky na koni hrály na blázny a konečně si vyzkoušely i odkládané palermo. Nejstarší kluci i s Osmičkou hrají společně kufr.
Odpoledne se krásně vyjasnilo, ale foukal chladný vítr, a tak se každý musel pořádně navléct. Program byl jednoduchý, mladší tábor, tzn. oddíly 1-6 zalezly do hangáru, kde ve spacácích skoukly pohádku. Alespoň ti, kteří neusnuli. Starší tábor kopl do vrtulí, všichni se rozdělili na Nemce a Brity. Odehrála se totiž historická rekonstrukce Bitvy o Británii. Les byl plný vzdušných soubojů, letecká esa na obloze prováděla nauvěřitelné kousky, a pokud bombardéry unikly nepřátelským stíhačům a vyhnuly se protiletadlovým flakům, mohly konečně shodit svůj náklad do měst soupeře. Na rozdíl od minulého roku dnes vyhráli Britové, i když rozdíl byl opravdu minimální.
Večer se opět oddíly rozprchly po své zábavě. Menší oddíly hromadně vyráběly kameny na mohylu, ale některé stihly i jiné hry. Malí kluci si vyrobili lodičky a pouštěli je po proudu potoka. Jsem krásná se učily zatloukat hřebíky a prý je to opravdu bavilo. Přestože starší oddíly začaly vlastní program, všechny byly postupně Ducháčkem nalákány na nástupiště, kde se plazil obrovský had z dětí. Byla to fakt sranda, děti se řezaly smíchy a můžu říct, že se opravdu vyblbly. Tčkaři vyfasovali vysílačky a museli spolupracovat a chytit své vedoucí, kteří jim prchali po lese. Zhruba o půl deváté zazněl saxofon a svolal nás všechny na nástup. V okolním lese se objevili bizoni a naše malé ondiánské skupinky se vypravily je ulovit. V lese bylo opravdu ticho a k překvapení všech vedoucích skoro nikdo nehlučel a lesem se občas nesly pouze básničky, kterými byli loveni spící bizoni.
Po návratu do tábora se všichni rychle zachumlali do spacáků, protože nás čekala jasná a velice studená noc. Ale protože je zítra indiánský posvátný den - den hromů, budeme mít posunutý budíček.
Přejeme vám příjemnou noc z indiánské osady a krásné sny...

Den hádek, měsíce zrní
9.8.
Dnešní ráno je chladné, ale s příslibem jasného počasí po ceký den. Obloha je vymetená a těch pár mráčků strach nenažene.
Nejmladší spolu s nejstaršími děvčaty se spojují a po lese skládají plyšové medvídky, Nejmenší kluci zvolili výpravu na rozhlednu a pak ještě dál, až na Hedeč.
Jsem krásná se dopoledne vydaly na cestu kolem světa, kdežto Moulové v akci zůstávají doma a budují vesnice. Prostřední holky spolu s Bajnem zkouší kreslozpívání, či zpěvokreslení - zpívá se, co se kreslí a kreslí, co se zpívá. Nejstarší oddíly podnikly soutěž pevnosti Boyard. Táborem secelé dopoledne nese známá, napínavá znělka, děti plní úkoly a na závěr přestože jechladno naskáčí do bazénu lovit klíče od pevnosti. Téčka čeká paintball a někteří z nich pomáhají organizovat Boyard.
Po poledňáku nás volá trubky tón k nástupu a zahajujeme dlouho očekávaný boj oTakeši-Ferošiho Tee-Pee.
Čeká nás 11 disciplín, jako je hledání klíče, hladová anakonda, nohoskluz, dezorientace, mokrá půlka, záludný Viking, sumáčci, lanotah a další, kterých se zpočátku účastní úplně všichni, včetně vedoucích a praktikantů, ale postupně vypadáváme a stáváme se opravdu fandícím publikem. Po každédisciplíně trochu ubydesoutěžících, ale o to více je fanoušků a tak k závěru hry a odpoledne zbývá 17 statečných, kteří po soumraku nastoupí do závěrečné bitvy....
Večeři zblajzneme na to šup a pak se koncentrujeme do závěrečné etapy, ale protože je to přeci jen více než hodina, tak máme i jiné aktivity - korálkujeme, copánkujeme, poznáváme kytky, učíme se tábornickým dovednostem - morzeovka, práce se sekerou, nožem, uzly a další. Někteří hrají Středověk, Bukuhu, vyrábí amulety a podobně.
Ve 20,30 nás svolává fanfára a začíná poslední etapa - boj 17 : 17 muž proti muži, žena proti ženě o Takeshi - Feroshiho tee-pee.
Boj je lítý, pomocí stříkaček a krepových terčů, osvětlován ohňostrojem a mohutně povzbuzován publikem.
Je to těsné, ale nakonec obránci podléhají, tee-pee je dobyto a na tvářích dětí se usazuje úsměv. Konečně... po tak dlouhé době jsme to dokázali....
A protože je už i čas večerky, jdeme všichni do pelíšků.
Dobrou noc i vám, doma u barevných bedýnek.....

Den práce měsíce zrní
8.8.
Ráno se probouzíme do zataženého dne, vypadá to, že každou chvíli bude pršet, ale dopoledne naštěstí vydrželo pouze s drobnými přeháňkami.
Nejmenší holčičky spolu s 3. oddílem strávily dopoledne pod vedením Ducháčka a Štěpána. Jejich dopoledne se neslo ve znamení drobných akčních her jako jsou farma zvířat, různé šátkové hry a program byl zakončen s kytarou a táborovými písničkami. Malí kluci část dopoledne věnovali úklidu táborových prostor a pálení papíru, protože na ně dnes vyšla služba. Musím říct, že se opravdu vyznamenali a svoji práci odvedli výborně. Ve zbytku času hráli v lese hry na stmelení a posílení kolektivu a dodělávali svoje golfové hřiště. Moulové v akci prodělali náročný vojenský výcvik pod velením praporčíka Šreka a ode dneška jsou známí jako armáda Skály. Holky z Prk. natýden a spol. oddílu spolu se Jsme na koni první půlku dopoledne zkoušely Zumbu a potom hráli v lese drobné hry. Akatsuki hráli číslovanou, konečně se naučili Palermo a taky podlehli kouzlu rytmu, které zachvacuje náš tábor. Je se zeptejte dětí, až přijedou domů. Jsme na koni po zumbě zvolili relaxaci v sauně. 8. oddíl si prošel prevenčním programem proti drogám a šikaně a kluci z něj byli nadšení. Bizoní pera vyráběli vlaštovky a pak se vydali na rozhlednu, aby své stroje testovali. Cestou se zbavovali dokladů, připínali kolíček a hádali černé historky. Dvojtéčko tajně po indiánsku vyrazilo do Králik. Pro téčkaře to bylo překvapení, prý do poslední chvíle nikdo netušil, kam jdou. Navíc nesměli cestovat po stezkách bílého muže, museli se zmalovat na válečnou stezku atd. Zážitek to byl silný nejen pro děti, ale i pro místní domorodce.(zvlášť po vyplenění skladišť bizoního masa ).
Odpoledne se počasí trochu zhoršilo, přeháňky byly častější, a tak se program zvenku postupně přesouval do suchých míst. Tčka si pro měnší tábor připravili tradiční pohádkový les, který ale kvůli počasí probíhal v táboře, ale i tak se moc líbil. 5. a 8. oddíl strávil odpoledne v indiánském kasínu. Akatsuki hráli aktivity a pak na louce ponorky. 7. oddíl se vypravil hledat kešku ke vzdálenému bunkru a pak pracoval na posledním soudu. Nejstarší kluci si zahráli na hřišti pakobal a pakrychle zamířili do jídelny, kde byly na pořadu drobné hry u stolu.

Na nástup konečně dorazili náš ztracený devátý oddíl , (viz foto) který jak si pamatujete z Hradce při odjezdu nastoupil do špatného autobusu a odjel na jiný tábor do Aše a odtud už žádné spojení nebylo, tak šli pěšky a někteří cestou i hodně vyrostli...
Večer přestalo pršet a my jsme operativně zařadili oddílové ohníčky s opékáním buřtů - kdo ví, jak bude zítra.... Přestože bylo dřevo mokré, od ohnišť se rychle začalo kouřit, voněly buřtíky a zněla kytara. Některé oddíly si večer zpestřily drobnými hrami, jiným stačila kytara a povídání u ohně. Jak děti postupně ulehaly do chatek, začalo znovu pršet. Oddíláci usedli k poradě a v táboře byl klid. Ten na chvíli narušila pouze Armáda se svými nočními manévry, kdy údajně zadrželi jakéhosi špiona. Do toho proběhla další tajná svatba, teda dvě, ale většina tábora touto dobou již dlouho a spokojeně chrupčila ve vyhřátých pelíšcích...
Dobrou noc

Den slunce měsíce zrní
7.8.
Den slunce se zrána opravdu jeví jako den slunce, dopoledne je slunečné a je docela vedro. Dnes je den pohlaď koně, pokud kohokoliv pohladíte po obličeji a řeknete "Pohlaď koně", musí vám zařehtat.
Nemám strach dopoledne dělaly čest svému jménu a odvážně se proplétaly lanovým centrem. Za odměnu poté dostaly čokoládu, ale na její konzumaci měly omezený čas, musely se nejdříve obléct do lyžařských rukavic, potapěčských brýlí a navíc čokoládu dlabat vidličkou a nožem. Kluci z Rychlých šípů si v lese stavěli hřiště na minigolf v lese, pak si zahráli mrazíka, ale největší úspěch prý mělo válení sudů. Jsem krásná měly klidový režim, dodělávaly náramky, dobrovolníci se přidali k Jedničce a prolezli si lanáč a někdo si vyzkoušel i lanovku. Moulové v akci se vydali k nedalekým bunkrům a řádili v okolním lese. Praktikantka na týden a spol. lovila indiánské teroristy a pak si holky vyzkoušely populární hru nohy. Kluci z Akatsuki se vyzbrojili v místní zbrojnici a vyrazili do lesa vyzkoušet si paintball. Zbytek oddílů zůstal v táboře s zahrál si strategicko-bojovou hru predátoři. Hra byla velice akční a táborníci, včetně vedoucích, se u ní výborně vyblbli. Část Tčka, která se neúčastnila predátorů, vypalovala keramiku ze včerejška a vyráběla letadla ke hře Bitva o Británii, která nás čeká v
nejbližší době. V poledňáku jsme se připravili k celotáborové bojovce a s obavami jsme vyhlíželi počasí. Sice chvílemi pršelo, ale když měla přijít hra, pršet přestalo a vysvitlo slunko. Nakonec bylo rozhodnuto, že hra bude, ale když jsme se přesouvali do lesa, začalo pomalu pršet. Jakoby počasí čekalo, až začne hra, začalo hustě pršet. Asi po deseti minutách jsme zjistili, že naše indiánské zápalné šípy nemají šanci zapálit nepřátelské vesnice, a tak jsme hru ukončili a násedoval zrychlený přesun do tábora. Děti se rychle převlékly do suchého, zalezly do spacáků a každý dostal hrnek horkého čaje. Večer stále pršelo, ale tentokrát nám to nevadilo, protože v plánu byla táborová zmítačka. Ta měla jako vždy úspěch a po drobném posunutí večerky odešli všichni postupně do hajan, vedoucí na poradu...
Déšť bubnuje na střechy chatek, tábor hlídají nejmenší kluci a i porada končí rychle, a tak tábor velice rychle usíná...
Přesně jak se zpívá v naší táborové písničce, všichni jsme se připojili na sny...
Klidnou noc ruší jen tajný svatební obřad, při kterém si několik indiánů a indiánek řekli své "ANO"...

Den smíření měsíce zrní
6.8.
Po vyběhnutí z chatek na rozcvičku nás čeká zatažené zatažené nebe a oddíláci s obavami vzhlížejí k obloze. Během snídaně se asi na 20 minut rozpršelo, ale nakonec se počasí umoudřelo, a tak všechny oddíly vyrazily ven. Dnes nás čekal den, kdy není žádný celotáborový program a vše je v režii oddíláků.
Nejmenší slečny se dopoledne věnují tábornickým dovednostem, názvy ohňů, chování v lese atd. Malí kluci psali dopisy domů, učili se při kytaře táborové písničky a dokonce stihli ještě vylézt na stěnu. Holky ze trojky se naučily orientaci v terénu a práci s busolou. 4. oddíl absolvoval prevenční program proti drogám. 5. a 8. oddíl hrál spolu pašeráky a zbytek dopoledne vyplnily Ducháčkovy úchylné hry. Kluci z Akacuki hrají hutututu a bagrbal, nejstarší holky jsou v lese na paintballe. 10. loví teroristy a pod vedením Sase trénuje bojová umění. Tčka mají tvořivé dopoledne, pletou košíky a na hrnčířském kruhu vyrábí keramiku.
Odpoledne už na nás skrze mraky vykukuje sluníčko a je příjemně teplo, a tak některé oddíly se průběžně osvěžují v bazénu. Malé holky v lese stavěly domečky, vymšlely jména a příběhy vesnic. Kluci ze dvojky měli odpoledne vyplněné drobnými soutěžemi. Trojka si plete copánky z bavlnek a vyrábí náramky. Čtyřka se v lese zamotává do Arianiny niti. Pětka zase šplhá v lanáči a zdolávají i místní lezecí stěnu. Šestý oddíl skoro celý oslepl a snaží se najít lék, do toho je ještě ohrožují rostliny trifidi. Nejstarší kluci a holky pašují skrze hranice a překvapivě kluci na plné čáře porážejí holky. Tato hra většinou končí s opačným výsledkem,protože kluci se raději kochají, zatímco holky pašují. Tčka mají odpoledne soutěž Pevnost Boyard amusí po táboře plnit všechny možné úkoly, aby získaly indicie k heslu.
Večer je většinou klidový program, malé holčičky vyrobily krásné obrázky z přírodních materiálů, Dvojka, protože je stále plná energie a ta nějak neubývá, hraje ragby. Trojka si užívá nástrah lanáče a stěny. Čtyřka se motá na louce a hraje majáky. Pětka se zašila do hangáru a dopřává si karaoke. Šestka a Osmička využívá místní arzenál a vrhá sekerami,noži, střílí z luků a foukaček. Nejstarší holky hrají velkou pardubickou (běh s otázkami) a my se dozvídáme, že kapitán Cook, který podnikl 3 objevné cesty, zahynul už při té druhé. Desítka v lese zkouší maršála a špiona a přenáší zprávy přes potok. Tčka zkouší diskuzní hru senát,která se protáhla až do naší porady.
Den končí, děti jsou unavené, a tak překvapivě rychle a bez řečí končí ve spacácích a my se scházíme k poradě...
Dobrou noc

Den slavností měsíce zrní
5.8.
V pátek ráno nás budí jasná obloha a krásné počasí. Rána jsou tady v prérii sice chladná, ale ani to nebrání skupince otužilých indiánů, aby ráno místo rozcvičky naskákala do bazénu. Bez rozcvičky zůstaly 5. a 7. oddíl, protože v noci plnily jisté tajemné poslání a dokonce navštívily tajemné místo, na které ještě nikdy žádný táborník nezavítal. Po snídani se oddíly rozprchly všemi směry.
Nemám strach si zkoušely naživo evoluci a pak spolu se 3., 4. a T oddílem hráli hru Dařbuján a Pandrhola. Cílem bylo, aby svázané skupinky sbíraly po lese ponožky rozvěšené na stromech. Menší děti měly největší radost, že se o ně starali tčkaři, kteří svoji roli pečovatelů skvěle zvládli. Rychlé šípy hledali části básniček a skládali je dohromady. Holky z Praktikantka na týden a spol. zařadily vzhledem k náročné noci klidnější program a vymýšlely program na večerní táborák. Akatsuki hráli hru lesoklubko a ve zbytku času stavěli domečky,čímž překvapili i svého vedoucího. Tak velké kluky už většnou podobná činnost nebaví. Jsme na koni likvidovaly plyšákům nebezpečná stvoření a vyráběly náušnice z moduritu. Spolek beta hrál dostihy a sázky naživoa běhací hry. Kluci mají totiž až moc energie a jsou rozjívení, tak tento program byl zařazen "za odměnu". Bizoní pera hráli frisbí pod vedením profesionálního hráče potom, kdy absolvovali náročný trénink. Dvojtéčko ve zbytku času, kdy nehráli Dařbujána, pašuje kontraband a organizuje si samo drobnější hry.
Odpoledne se v okolních prériích odehrála litá řež a mnoho indiánských skalpů bylo ztraceno. Naše vesnice zasáhla vlna sucha a indiáni museli naplnit rezervoáry s vodou. Uobchodníka nakupovali vědra, pomocí kterých se nosila voda a navíc museli shánět ještě záplaty na vlastní rezervoáry, protože po dlouhé zimě byly proděravěné. Po dlouhé a kruté bitvě se na žluté usmál veliký Manitou, na modré se usmál o trochu méně a od zelených bojovníků se tento den zcela odvrátil. V táboře jsme všichni naskákali do osvěžujících vod našeho indiánského koupaliště.
Když jsme večer naplnili naše bříška,doběhli k nám 4 indiánští běžci z okolních prérií a přinesli nám posvátné ohně,kterými jsme zapálili celotáborový oheň. Večer probíhal ve znamení písniček, vtipných scének oddíláků a praktikantů, různých her typu ramsese, stylových indiánů a některé holčičí oddíly si připravily také svůj program. Indiánská osada děkuje plyšákům z druhého běhu za postavení ohně,který nám kvůli nepřízni počasí přenechali.
Do postýlek nás opět ukládá Ferův saxofon, jen Tčka zůstávají u ohně o chvíli déle a zpívají, zatímco nás čeká porada...
Takže pro dnešek Potáhej a dobrou noc

Den hromů, měsíce zrní

4.8.

Dnes nás sluníčko nebudí, ale hlavně neprší a je příjemně teplo. Indiáni ze spolku otužilců skáčí do bazénu a i ostatní se vesele klátí na rozcvičce, pak rohlík s medem a hurá do lesů a prérií hrát si a dovádět. Nejmladší indiánky, co ne mají strach jdou na válečnou výpravu na rozhlednu a protože jeden výměnných studentů, berou plyšáky s sebou a tam zkouší, který dál doletí.... mají je rády. Rychlé šípy se šmodrchají v lanáči a zkouší i lanový sešup z šamanova hnízda. Moulové v akci si prověřili své schopnosti při paintballu a děvčata z pětky nacvičují Zumbu a jiné tance. Nejstarší holky mají k dispozici proutí a učí se plést košíky, nakonec každá jeden svůj první košík upletla a doveze rodičům domů. Nejstarší kluci střílí z luku, vrhají sekery a střílí flusačkami. Dvojtéčko má cizokrajnou hru Mit den Derindianen. Neboli zkoumání cizí kultury. Odpoledne je počasí stále krásné a oddíly opět vyrážejí do prérií hrát hry a zkoušet své dovednosti. Dvojtéčka se přenesla do roku 3010, kdy žije lidstvo pod zemí, nevidí a je mírně zdegenerované. Pokouší se podzemními chobami najít svatyně, splnit úkoly a vystoupit na povrch. Nejstarší kluci dostali od svých mladších předchůdců paintballové zbraně a je nyní na nich, zda získají nepřátelská území a deaktivují teroristické nálože. Všechny mladší oddíly si zahrály polocelotátorové pašeráky a ve zbytku času na nástupišti zouvanou. Střední děvčata se pokouší pomocí jakýchkoli pomůcek mimo hodinek určit 15 minut a dokonce se jim to podařilo pouze s 10 sekundovou chybou.Také se baví o indiánských ctnostech. Večer pak patří klidnějším činnostem, jako je zaplétání copánků, saunění, Bananaballu, Spidermannovi, nebo třeba už přípravě posledního soudu. Pak už večerem zní trubky hlas, oznamující večerku a nástup snů. Jo, ale taky si dva starší dívčí oddíly vyšláply na noční hru, ale o tom více zítra...

Den volnosti, měsíce zrní
3.8.
Dnes nás probouzí sluníčko a slibuje krásný a teplý den. Hned po snídani a úklidu proto vybíháme do lesa a na louku a vystavujeme svá těla hřejivým paprskům, abychom vypadali co nejvíce indiánsky.
Nemám strach se šmodrchají jako spidermani v pavučině sítě a potom pokouší projít Ariadninu nit. Koncem dopoledne se spojují s dvojtéčkem a v jejich pečovatelství procházejí evolucí. Bizoní pera čeká překážková dráha, kde nechybí recyklace vody (znalci tuší a rodiče se dozvědí z vyprávění a fotek), potom různé druhy rozplétaček a před obědem maso, abychom měli co jíst....  Spolek beta se vrhl po hlavě do postřehového závodu a pak i do bazénu.Taky po hlavě.
Jsme na koni a Pátý oddíl po lese hledají plyšového medvídka, který se jim asi zaběhl, pak ho skládají do různých barviček. Akatsuki s Jsem krásná si vyrábí sádrové odlitky obličejů. Moulové v akci zkusili obratnost v lanovém centru a pak vrhají sekery a foukačkami trefují zločinné indiány (namalované).
Rychlé šípy si strouhají nožíkama šípy a vyhledávají kvalitní jalovcové dříví na luky, ale nakonec vzali za vděk i smrkovými klacky.
Odpoledne nás sluníčko neopouští a tak můžeme vyrazit na další celotáborovku - tentokráte si tři náčelníci potřebují vyměnit nějakou poštu, nejdříve to zkouší kouřovými signály, ale dojde i na doporučené dopisy a ty se dají přenést jen pomocí poslů.  Štafetově přenášíme indiánské písmo a to ještě nikdo netuší, že ho budeme i luštit....  Dokonce jsme dostali k dispozici i klíč k luštění indiánského písma a teď budeme schopni snad vyluštit i ten záhadný, starodávný pergamen, psaný na obrovské bizoní kůži.
Hra se trošku protáhla, ale večeříme včas a v 19.15 již začíná ohlášený Tanec s vlky, neboli táborová zmítačka. Na ní se mimo jiné vyhlašuje soutěž o nejčervenějšího zmítače a do arény nebyl vpuštěn žádný sprosťák a všichni indiáni museli mít svého výměnného studenta - plyšáka.
Funguje tady u nás v indiánském táboře totiž pravidlo různých dní, jako den červené barvy,  den úsměvů, den slušných pozdravů, den otevřených dveří a dnes je den výměnných studentů a protože na 2. a 4. běh jedou plyšáci, tak zavítali dnes i k nám.
A nejen na zmítačku, ale večer i do pelíšků... a už dobrou...

Den hádek měsíce zrní
2.8.
Konečně nás dnes ráno budí sluníčko.... a taky Ducháček se svým oddílem hurónským řevem.

Asi se nad námi Manitou konečně slitoval a vysuší nám naše bahnitá loviště. Nejmladší oddíly čeká zmatená pohádka a ešení jejího dokončení, potom Rychlé šípy hledají poklad na stříbrném jezeře. Poklad nakonec našli, byly to starodávné indiánské ozdoby, které kluci jistě dovezou domů. Kluci z prostředních oddílů se učí
pracovat s buzolou a s mapou, aby pak mohli zkušenosti zhodnotit v odpoledním závodu. Starší oddíly zahrály Starwars a překvapivě jedna nejstarší slečna vyhrála nade všemi se skórem 820, zatím co průměr byl kolem 200 kreditů. Dvojtéčko si zahrálo Velkou pardubickou a také se učí tábornickým dovednostem s buzolou, sekerou, mapou i nožem. Odpoledne pochodujeme do čtyř světových stran a starší oddíly jdou šamaním lesem pomocí buzol a spousty úkolů. Děvčata ze 7.oddílu už začínají přemýšlet nad posledním soudem a kluci loví diamanty ve formě básniček.
Večer se všichni scházíme u oddílových ohníčků, opékáme sysly (buřtíky) a také těstové hady, ale hlavně ladíme hlasy s kytarami a zpíváme táborové písničky z let minulých a učíme se i tu úplně čerstvou o indiánech, kterou si můžete poslechnout i v odkazu - Bleděmodrý stan. V noci i Dvojtéčko ještě zahraje noční hru Pavouci a potom spí pod širákem. Ostatní uléháme v chatičkách a usínáme do krásné, teplé noci.

Den práce, měsíce zrní

1.8.
Ráno nás opět budí zatažená obloha a silné mrholení. Opět oddíly absolvují rozcvičku v pláštěnkách a všichni toužebně vzhlížejí k mrakům a vyhlíží sluníčko. Dopoledne jsme se sluníčka však nedočkali, naopak tábor vytrvale zkrápí déšť. Oddíly podle toho volí program. Oddíl nejmenších holčiček se jmenuje Nemám strach a dopoledne obsazují jídelnu. Vyrábí pergameny na dopisy a potom hrají s klukama kompot. Budova se klepala v základech, jak se děti smáli, ječeli a dováděli. Nejmenší kluci si říkají Rychlé šípy. Dopoledne dělali kompot a ještě před tím je vedoucí fingovaně donutila uklidit si na chatičkách, když jim napovídala, že přijede návštěva. 3. oddíl se jmenuje Jsem krásná, dopoledne si holky vyprávěly indiánské povídky a ve zbytku času se saunily. 4. oddíl (Moulové v akci), 6. oddíl (Akatsuki) a 8. (Spolek Beta) závodily a psaly příběhy z depa. 5. oddíl s podivným názvem Praktikantka na týden a spol. se vypravil hledat poklad. Nejstarší holky (Jsme na koni) a nejstarší kluci (Bizoní pera) trávili dopoledne v hangáru v hudebním rytmu a spoustou tanečních soutěží a her. Obě T-čka (Dvojtéčka) hrála golf. Během poledne přestává konečně pršet a tak indiáni vykopávají válečné sekery, zdobí své tváře válečným zbarvením a vyráží do lesa na první celotáborovou bojovou hru Bohové musejí být šílení. Každý indiánský kmen má na svých lovištích nepořádek a věci, které rozhodně do prérie nepatří. Během hry bylo potřeba loviště vyčistit a tento nepořádek odnést, nejlépe do lovišť cizích kmenů. A tak se lesem pohybovali modří, žlutí a zelení indiáni a kolečka, rozbité hrnce, lopaty, prkna a všelijaký další nepořádek se rychle stěhoval od jednoho kmenu ke druhému. Nejlépevyčistili svá území zelení, o něco hůře dopadli žlutí a
nejméně nepořádku se zbavili modří. Cestou zpátky jsme objevili tajemnou zašifrovanou plachtu, o které včera mluvil indiánský šaman. Snad se nám ji podaří brzo rozšifrovat.
I večer využíváme toho, že konečně neprší a trávíme čas vprérii. Malí kluci s holkama hrají. živé pexeso, větší slečny. dle nejnovějších Versageho modních trendů vyrábí různé oblečky a šaty. Střední kluci si věří a hrají na důvěru. 5.oddíl hututůůůtá, 6ka asi navštívila McDonalda (nebojte se, nejedná se o síť fastfoodů) a hrála molekuly. Nejstaršíslečny hrály verzi aktivit, holky pomocí pantomimy, vysvětlování a malování předváděly různé pojmy. 8. a 10. oddíl se učil pracovat s buzolou, orientovat se podle mapy a kluci absolvovali buzolovou trasu v táboře. Nikdo se naštěstí neztratil, snad se neztratí ani zítra v přírodě. T-čkaři hráli Brenball, jedná se o jakousi kombinaci softballu, baseballu a ještě dalších ballů.
Náročný den všechny unavil, a tak za zvuku saxofonu a s jasnou oblohou plnou hvězd usínáme, jen 4 oddíl má v plánu ještě noční hru...
Tak dobrou noc a krásné sny
Ó akita Manitou - toť náš nový pozdrav a znamená: Ať Tě provází Manitou.
V odpověď můžete říct : Potáhé - znamená to Tebe taktéž.

Den slunce, měsíce bouří

31.7.
Tak se po indiánsku jmenuje sobota a červenec... Ale moc to teda na slunce nevypadá, od rána trvale mží a poprchá a my máme rozcvičku v pláštěnkách a gumákách. Po snídani opět hledáme útočiště pod střechani a hrajeme stolní seznamovačky, vymýšlíme názvy oddílů, malujeme vlajky, nebo tancujeme country pod vedením zkušeného tanečníka Country Janka. Prostřední oddíl kluků opět našel jakýsi artefakt, opět to byla, tentokráte zachovalejší lebka indiánského náčelníka i se znytky čelenky. Nejmladší holčičky při svém pátrání v okolí našly prapodivné žezlo s drápy a kostmi divokých zvířat. Musíme si to nechat všechno projít hlavou, co to asi znamená...
Odpoledne si nejmladší oddíly zařádily na své soukromé Piškotéce -obdoba starších discoték, kde si ale mohly sami děti zpívat sólo známé písničky, zasoutěžit různé soutěže, zkusit si karaoke... Další čas věnují výrobě vlajky, vymýšlení názvů, oddílového pokřiku a jiným dešťovým aktivitám. Trochu starší holky navíc korálkují, andělíčkují - tzn. že každá si po ránu losuje jméno kamarádky z oddílu a celý den se snaží jí dělat tajné dobré skutky a večer se potom rozmotává klubíčko vztahů a určuje, kdo komu byl andělíčkem. Kluci mladšího věku hrají elektriku, živé pexeso, chumel a spousty dalších, ověřených her. Prostřední děvčata čeká Sněmovna lordů a následně tancují Zumbu. Starší oddíly se tmelí s kytarou, hrají Ringo fears a k večeru deskové dostihy a sázky. Úplně nejstarší čeká burza cenných papírů, asociace a psaní dopisů do redakce. Slepičí úlet Téček udělal z tábora navečer kurník se spoustou vajec akvokajících nosnic a s kokrhajícími opeřenci.

Kolem deváté večer nás ale svolává trubka nástupu a všichni se v podvečer dozvídáme souvislosti s nalezenými artefakty a naším táborem. Procházíme časoprostorovou branou, abychom shlédli v dalekých a dávných lovištích dva poslední indiány - Mohykány, šamana a jeho náčelníka a vyslechli jejich příběh plný smutku nad ztrátou kmene a lovišť, ale i naděje z rozluštění starobylého pergamenu a příslibu lepších časů. Posléze oba indiáni odcházejí přemoci poslední Zlou sílu svých lovišť a obraz minulosti nám mizí za příkrovem mlhy a šňůrkami deště.
Tento déšť nás také v našich pelíšcích ukolébává k spánku.
Dobrou noc všem. Od zítřka jsme indiáni.....

Sobota 30. červenec.
Příjezd na tábor nám zpestřuje mírně uplakané počasí, ale všichni vše zvládáme, vyklízíme busy, rychle se dělíme do oddílů a uklízíme před deštíkem zavazadla. Po obědě přestává pršet, i když je pořád pod mrakem a tak opouštíme krytá místa a hrajeme seznamovací hry a  zkoumáme okolí, co se za ten rok změnilo. Počasí nám zatím moc nepřeje a později odpoledne a večer se musíme přesunout opět pod střechy, ještěže jich tu máme dostatek...  6.oddíl kluků se vrátil z průzkumné cesty a donesli zajímavý starodávný artefakt, zabalený v kůži z divočáka a prostřední děvčata dokonce donesla prastarou lidskou lebku s troskami indiánské čelenky.  Zatím teda nevíme, co si o tom myslet...
První noc na táboře je jako vždy nejkratší, povídáme si potají s kamarády na chatce, sdělujeme novinky a zážitky z celého uběhlého roku a do toho nám po stříškách šumí déšťa krásně se usíná. Hlavně, aby ráno už bylo sucho a nepršelo. Dobrou noc všem.